Aktobská oblast (Aktyubinskaya Oblast’)
Oblast hraničí s šesti oblastmi Kazachstánu (Západokazachstánskou na severozápadě, Atyrauskou na západě, Mangystauskou na jihozápadě, Kostanajskou na severovýchodě, Karagandskou na východě a Kyzylordskou na jihovýchodě), na severu s Orenburskou oblastí Ruska a na jihu přes vysychající Aralské jezero s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu.
Oblast leží mezi Přikaspickou nížinou na západě, plošinou Ustjurt na jihu, Turanskou nížinou na jihovýchodě a jižními výběžky Uralu na severu. Velkou část oblasti tvoří rovina o nadmořské výšce 100 – 200 m, rozčleněná dolinami řek. V prostřední části se nacházejí hory Mugodžary (nejvyšší bod hora Velký Bakty-baj – 657 m). Západní část oblasti vyplňuje Poduralská plošina, která na jihozápadě přechází do Přikaspické nížiny. Na jihovýchodě jsou masivní písečné duny (Přiaralské Karakumy, Velké, a Malé Barsuky). Na severovýchod oblasti zasahuje Turganská plošina členěná roklemi.
Mapa - Aktobská oblast (Aktyubinskaya Oblast’)
Mapa
Státní území - Kazachstán
Kazachstánská vlajka |
Území Kazachstánu bylo ve starověku osídleno turkickými kočovníky. Ve 13. století území ovládli Mongolové vedení Čingischánem. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od 18. století. Do poloviny 19. století včlenili celé území dnešního Kazachstánu do Ruské říše. Po roce 1923 se stalo součástí Sovětského svazu, od roku 1936 jakožto Kazašská sovětská socialistická republika. Kazachstán během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil nezávislost, byť jako poslední ze sovětských republik. Do čela země se postavil prezident Nursultan Nazarbajev a zůstal v něm až do března roku 2019. Jeho režim býval charakterizován jako autoritářský. Země však zažívá mohutný ekonomický rozvoj. Kazachstán se postupně stal ekonomicky dominantním státem střední Asie, produkuje 60 % HDP tohoto regionu, především díky rozsáhlé těžbě ropy a zemního plynu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
KZT | Tenge (Kazakhstani tenge) | ₸ | 2 |