Mapa - Artašat (Artashat K'aghak')

Artašat (Artashat K'aghak')
Radnice a krajský úřad Artašat, arménsky Արտաշատ je arménské město, hlavní město provincie Ararat. Leží na řece Araks, 30 kilometrů jihovýchodně od Jerevanu. Bylo založeno teprve roku 1962 arménskou vládou (v éře Sovětského svazu) a pojmenováno dle nedalekého, asi 8 kilometrů vzdáleného, starověkého města Artašat, které bylo založeno roku 176 př. n. l. králem Artašesem I., a které bylo ve starověku hlavním městem Arménie (185 př. n. l. - 120), avšak z něhož zbyly jen ruiny. Podle odhadu z roku 2009 má dnešní Artašat 25 000 obyvatel.

Ve městě působil fotbalový klub FC Dvin Artašat, avšak roku 1999 kvůli finančním problémům zanikl.

 
Mapa - Artašat (Artashat K'aghak')
Mapa
Google Earth - Mapa - Artašat
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Artašat
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Artašat
OpenStreetMap
Mapa - Artašat - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Artašat - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Artašat - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Artašat - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Artašat - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Artašat - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Artašat - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Artašat - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Artašat - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Artašat - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Arménie
Arménská vlajka
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku. Podle některých definic hranice mezi Evropou a Asií je součástí Evropy, nicméně podle obecně přijímaných patří do Asie. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).

Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
AMD Arménský dram (Armenian dram) ֏ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HY Arménština (Armenian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Gruzie 
  •  Turecko 
  •  Ázerbájdžán 
  •  Írán