Bar (Bar)
Bar se nachází v jižní části Černé Hory, na jaderském pobřeží, při Barském zálivu. Vymezují jej na břehu Mys Ratac a Mys Volujica. Město se rozvinulo v úrodné a historicky částečně podmáčené rovině při moři v moderní době; zástavba přechází i do okolní zvlněné krajiny a hor. Hlavní město Podgorica leží cca 50 km od Baru po silnici (nikoliv vzdušnou čarou).
Zhruba 8 km východně od města se nachází hora Rumija (1594 m n. m.), jež by se dala považovat za nejvyšší horu jižní části Černé Hory. Kromě toho je Bar obklopen několika dalšími pohořími, např. Sutorman s vrcholem Široka strana (1185 m n. m.) nebo Lisinj s vrcholem Loška (1353 m n.m.)
Městem neprotéká žádná větší řeka, tečou přes jeho území ale říčky Željeznica (severně od středu města) a Rena.
Mapa - Bar (Bar)
Mapa
Státní území - Černá Hora
Černohorská vlajka |
V období raného středověku se na území dnešní Černé Hory nacházela tři knížectví: Duklja, které zhruba odpovídá jižní polovině, Travunia na západě a vlastní Rascia na severu. Ve 14. a 15. století vzniklo knížectví Zeta. Od konce 14. století do konce 18. století byly velké části jižní Černé Hory pod vládou Benátské republiky a byly začleněny do Benátské Albánie. Název Černá Hora byl poprvé použit pro označení země na konci 15. století. Poté, co se dostala pod nadvládu Osmanské říše, získala Černá Hora v roce 1696 pod vládou dynastie Petrovićů-Njegošů polosamostatnost, nejprve jako teokracie a později jako světské knížectví. Nezávislost Černé Hory byla uznána velmocemi na Berlínském kongresu v roce 1878. V roce 1910 se země stala královstvím.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |