Mapa - Bitola

Bitola
Bitola (,arumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem, v regionu Pelagonie. Město je administrativním centrem stejnojmenné opštiny.

Bitola leží pod pohořím Baba-planina na břehu řeky Dragor v nadmořské výšce od 576 m. Směrem na východ začíná od Bitoly úrodná rovina Pelagonie. Metropole Severní Makedonie Skopje se nachází 169 km severně od Bitoly a město Ochrid se nachází 70 km západně. Vzdálenost do řecké Floriny je 30 km a do Soluně vzdušnou čarou 140 km. Severomakedonsko-řecká hranice se nachází jen 13 km od města.

 
Mapa - Bitola
Mapa
Google - Mapa - Bitola
Google
Google Earth - Mapa - Bitola
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Bitola
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Bitola
OpenStreetMap
Mapa - Bitola - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Bitola - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Bitola - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Bitola - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Bitola - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Bitola - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Bitola - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Bitola - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Bitola - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Bitola - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Severní Makedonie
Severní Makedonie (do roku 2019 Makedonie, ), plným názvem Republika Severní Makedonie, je stát na Balkánském poloostrově. Vznikl v roce 1991 jako jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Je to vnitrozemský stát, hraničí s Kosovem na severozápadě, se Srbskem na severu, s Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Jde přibližně o severní (resp. severozápadní) třetinu větší zeměpisné a historické oblasti Makedonie. Má rozlohu přibližně 26 000 km²; geografie je určena především horami a řekami; nejvyšší pohoří jsou Korab a Šar planina. Hlavní a největší město je Skopje, bydlí v něm zhruba čtvrtina z celkových 2,08 milionu obyvatel země. Většina obyvatel jsou etničtí Makedonci, příslušníci jižních Slovanů. Významnou menšinu s asi 25 % tvoří etničtí Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bosňané, Arumuni a Bulhaři.

Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.
Mapa - Severní Makedonie2000px-Map_of_the_cities_of_Macedonia-en.svg.png
2000px-Map_of_the_ci...
2000x1414
freemapviewer.org
Mapa - Severní MakedonieMacedonia_relief_location_map.jpg
Macedonia_relief_loc...
1368x1133
freemapviewer.org
Mapa - Severní MakedonieMacedonia_regions_map.png
Macedonia_regions_ma...
1685x1353
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
MKD Makedonský denár (Macedonian denar) ден 2
ISO Jazyk (lingvistika)
SQ Albánština (Albanian language)
MK Makedonština (Macedonian language)
SR Srbština (Serbian language)
TR Turečtina (Turkish language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Bulharsko 
  •  Kosovo 
  •  Srbsko 
  •  Řecko 
Územní jednotka
Město, Vesnice,...