Mapa - Bělehrad (Belgrade)

Bělehrad (Belgrade)
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918–1941 a 1945–1992 byl také hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. Žije zde obyvatel. Město se nachází na soutoku řek Dunaj a Sáva. Je přirozeným politickým, ekonomickým i dopravním centrem Srbska. Kříží se zde celá řada mezinárodně významných silničních i železničních tahů spojující Střední Evropu s Balkánem.

Název města je slovanského původu a znamená Bílé město. V staroslověnštině měl podobu Бѣлградъ nebo Бѣлиградъ; poprvé byl zaznamenán v roce 878 v dopisu papeže bulharskému carovi Borisovi. Odsud byl převzat do všech jazyků; jen v němčině se objevuje jako kalk v podobě Weizzenburg. V tureckých zdrojích je doložen jako Tuna Belgrad (Dunajský Bělehrad) pro odlišení podobných měst.

Historickými změnami vznikla jeho současná podoba v srbštině (Београд). Název vznikl podle bílého kamene místního opevnění.

Slovanský název se občas objevoval i v byzantských záznamech jako Belagradon.

Latinský název Singidunum byl převzat od keltského kmene Skordisků a romanizován. Dunum, resp. din označovalo v jazyce Skordisků nejspíše město, případně drobný vršek.

 
Mapa - Bělehrad (Belgrade)
Mapa
Google Earth - Mapa - Bělehrad
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Bělehrad
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Bělehrad
OpenStreetMap
Mapa - Bělehrad - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Bělehrad - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Bělehrad - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Bělehrad - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Bělehrad - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Bělehrad - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Bělehrad - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Bělehrad - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Bělehrad - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Bělehrad - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka
Srbsko, plným názvem Srbská republika , je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko má téměř 7 milionů obyvatel, jeho hlavním a největším městem je Bělehrad.

Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
RSD Srbský dinár (Serbian dinar) дин or din. 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HU Maďarština (Hungarian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Bosna a Hercegovina 
  •  Bulharsko 
  •  Chorvatsko 
  •  Kosovo 
  •  Maďarsko 
  •  Rumunsko 
  •  Severní Makedonie 
  •  Černá Hora 
Airport