Opština Dolneni (Dolneni)
Opština sousedí na severovýchodě s opštinou Čaška, na jihovýchodě s opštinou Prilep, na jihu s opštinou Krivogaštani, na jihozápadě s opštinou Kruševo a na severozápadě s opštinou Makedonski Brod.
Centrem opštiny je vesnice Dolneni. Pod ni spadá dalších 36 vesnic:
* Belo Pole, Brailovo, Crnilište, Dabjani, Debrešte, Desovo, Dolgaec, Drenovci, Dupjačani, Gorno Selo, Gostiražni, Kostinci, Košino, Kutleševo, Lažani, Lokveni, Malo Mramorani, Margari, Nebregovo, Novoselani, Peštalevo, Rilevo, Ropotovo, Sarandinovo, Sekirci, Senokos, Slepče, Slivje, Sredorek, Strovija, Vranče, Zabrčani, Zapolžani, Zrze, Žabjani, Žitoše
* Zaniklá vesnice - Golemo Mramorani
Mapa - Opština Dolneni (Dolneni)
Mapa
Státní území - Severní Makedonie
Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
MKD | Makedonský denár (Macedonian denar) | ден | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
MK | Makedonština (Macedonian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |
TR | Turečtina (Turkish language) |