Gjumri (Gyumri K'aghak')
Gjumri (arménsky: Գյումրի; též Gyumri) je arménské město, nachází se na krajním západě Arménie, vedle hranice s Tureckem, na Širakské rovině. Je to metropole provincie Širak a zároveň největší město této severozápadní provincie. Nachází se 126 km od hlavního arménského města Jerevanu a s 116 800 obyvateli je druhým největším městem v Arménii.
Jméno města bylo v historii mnohokrát měněno. Nejprve (od 8. století před naším letopočtem.) bylo město známo jako Kumajri nebo Gjumri, poté Alexandropol (nebo Alexandrapol v letech 1840–1924), poté Leninakan (1924–1990), poté opět Gjumri.
Oblast dnešního města byla známa jako Kumajri v době Království Urartu ve 8. století před naším letopočtem. Kimmeriové dobyli oblast a založili město. Pravděpodobně název Kumajri vychází od Kimmeriu. Kumajri bylo přejmenováno na Alexandropol po manželce Cara Mikuláše I. Alexandře Fjodorovně. Poté v době Sovětského svazu byl název města Leninakan po Vladimíru Leninovi. Po vyhlášeni nezávislosti (rok 1991) byl původní název Kumajri používán do roku 1992, pak bylo město přejmenováno na Gjumri.
Jméno města bylo v historii mnohokrát měněno. Nejprve (od 8. století před naším letopočtem.) bylo město známo jako Kumajri nebo Gjumri, poté Alexandropol (nebo Alexandrapol v letech 1840–1924), poté Leninakan (1924–1990), poté opět Gjumri.
Oblast dnešního města byla známa jako Kumajri v době Království Urartu ve 8. století před naším letopočtem. Kimmeriové dobyli oblast a založili město. Pravděpodobně název Kumajri vychází od Kimmeriu. Kumajri bylo přejmenováno na Alexandropol po manželce Cara Mikuláše I. Alexandře Fjodorovně. Poté v době Sovětského svazu byl název města Leninakan po Vladimíru Leninovi. Po vyhlášeni nezávislosti (rok 1991) byl původní název Kumajri používán do roku 1992, pak bylo město přejmenováno na Gjumri.
Mapa - Gjumri (Gyumri K'aghak')
Mapa
Státní území - Arménie
 |
 |
| Arménská vlajka | |
Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| AMD | Arménský dram (Armenian dram) | Ö | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HY | Arménština (Armenian language) |