Gori
Název města je odvozen od jména oválné citadely neboli Pevnost Gori, která se nachází na vrcholu skalnatého kopce v centru města. Historické prameny a archeologické vykopávky pevnosti datují vznik městského sídla přibližně do 7. století. K rozmachu městského sídla došlo za vlády významného a úspěšného gruzínského krále Davida IV. Budovatele na přelomu 11. a 12. století. Kolem pevnosti bylo založeno městské sídlo, které se stalo důležitým centrem Gruzínského království. Zároveň na strategicky umístěné křižovatce hlavních tranzitních cest čelilo v minulosti nájezdům cizích útočných a loupeživých hord. Gori několikrát podlehlo cizím nájezdníkům a po delší době bylo Gruzínci dobyto zpět. Město bylo vážně poškozeno při zemětřesení v roce 1920.
Za éry Sovětského svazu získalo výrazně průmyslový charakter. Po kolapsu Sovětského svazu bylo postiženo hospodářskou krizí a odchodem obyvatelstva.
Město se nachází nedaleko separatistické Jižní Osetie. Gruzínská vláda pro toto sporné území používá název Cchinvalský region ( Cchinvalis regioni). Město Gori se stalo v srpnu 2008 (po útoku Gruzie na Jižní Osetii - nápad M. Saakašviliho- v den zahájení LOH v Pekingu) terčem protiútoku ruských vojenských letadel, během kterého byly bombardovány vojenské i civilní objekty. Ruské letecké nálety si vyžádaly několik lidských životů. 11. srpna 2008 město obsadily Ozbrojené síly Ruské federace. Okupační vojska se z města stáhla 22. srpna 2008. Po válce se situace ve městě Gori stabilizovala a obyvatelé zde žijí poklidný život.
Mapa - Gori
Mapa
Státní území - Gruzie
Gruzínská vlajka |
Rozloha země, včetně Abcházie a Jižní Osetie, je 69 700 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel se pohybuje okolo 4 milionů (3,7 milionu bez okupovaných území). Jedná se o unitární stát a parlamentní republiku s demokratickým režimem. Hlavní a největší město je Tbilisi.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GEL | Gruzínský lari (Georgian lari) | ₾ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HY | Arménština (Armenian language) |
KA | Gruzínština (Georgian language) |
RU | Ruština (Russian language) |
AZ | Ázerbájdžánština (Azerbaijani language) |