Hansaviertel
Hansaviertel (česky doslova Hanzovní čtvrť) se nachází v německé metropoli Berlín, mezi řekou Sprévou a parkem Tiergarten. Jedná se o samostatnou místní část (nejmenší v Berlíně), administrativně spadající pod Mitte.
V roce 1877 byla do této části rychle se rozvíjející metropole tehdejšího Pruska zavedena železnice, což přispělo k jeho rozvoji. Na přelomu 19. a 20. století měla dnešní lokalita Hansaviertel okolo osmnácti tisíc obyvatel.
Část města, kde se nacházela původně řada luxusních vil a rezidencí byla zničena během bojů v závěru druhé světové války. 300 z 343 budov v této oblasti evidovaných, bylo srovnáno se zemí nebo poškozených natolik, že musely být strženy.
O rekonstrukci čtvrti o rozloze 250 000 m2 rozhodlo vedení města v roce 1953. Bylo podáno přibližně sto návrhů, z toho 20 berlínských architektů. Nakonec byla obnova svěřena i světovým architektům.
V letech 1957 až 1961 byla obnovena jako modernistické město tvořené oddělenými obytnými bloky v zelené krajině. Na jeho vzniku se podílela řada tehdy slavných jmen světové architektury (Alvar Aalto, Egon Eiermann, Walter Gropius, Oscar Niemeyer apod.) V prostoru, kde železniční trať a trať dráhy S-Bahn kříží dnešní ulici Altonaer Straße, vzniklo nové náměstí (Hansaplatz). Součástí čtvrti měl být také i dům od Le Corbusiera, ten byl ale nakonec zrealizován blízko olympijského stadionu. Čtvrť měla být odpovědí Západu na vznik Karl-Marx-Allee ve Východním Berlíně. Rovněž měla představoval symbol obnovy města, které bylo zničené válkou a kde po skončení konfliktu panovaly poměry těžko slučitelné se životem v moderní zemi.
Budovy Hansaviertelu jsou od roku 1995 evidovány jako jednotlivé kulturní památky.
V roce 1877 byla do této části rychle se rozvíjející metropole tehdejšího Pruska zavedena železnice, což přispělo k jeho rozvoji. Na přelomu 19. a 20. století měla dnešní lokalita Hansaviertel okolo osmnácti tisíc obyvatel.
Část města, kde se nacházela původně řada luxusních vil a rezidencí byla zničena během bojů v závěru druhé světové války. 300 z 343 budov v této oblasti evidovaných, bylo srovnáno se zemí nebo poškozených natolik, že musely být strženy.
O rekonstrukci čtvrti o rozloze 250 000 m2 rozhodlo vedení města v roce 1953. Bylo podáno přibližně sto návrhů, z toho 20 berlínských architektů. Nakonec byla obnova svěřena i světovým architektům.
V letech 1957 až 1961 byla obnovena jako modernistické město tvořené oddělenými obytnými bloky v zelené krajině. Na jeho vzniku se podílela řada tehdy slavných jmen světové architektury (Alvar Aalto, Egon Eiermann, Walter Gropius, Oscar Niemeyer apod.) V prostoru, kde železniční trať a trať dráhy S-Bahn kříží dnešní ulici Altonaer Straße, vzniklo nové náměstí (Hansaplatz). Součástí čtvrti měl být také i dům od Le Corbusiera, ten byl ale nakonec zrealizován blízko olympijského stadionu. Čtvrť měla být odpovědí Západu na vznik Karl-Marx-Allee ve Východním Berlíně. Rovněž měla představoval symbol obnovy města, které bylo zničené válkou a kde po skončení konfliktu panovaly poměry těžko slučitelné se životem v moderní zemi.
Budovy Hansaviertelu jsou od roku 1995 evidovány jako jednotlivé kulturní památky.
Mapa - Hansaviertel
Mapa
Státní území - Německo
 |
 |
| Německá vlajka | |
Rozloha Německa je 357 023 km², přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle úředních údajů mělo Německo k 30. září 2022 84,3 milionu obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie. Jeho populace ale již v letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a to o skoro 800 000 obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z mála západoevropských zemí s úbytkem obyvatelstva. Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě. Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o zhruba 1,1 miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu imigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou evropskou migrační krizí, zvláště v roce 2015.