Mapa - Kaliningradská oblast (Kaliningrad Oblast)

Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu. Od zbytku Ruské federace je oddělena územím Evropské unie, přímé spojení existuje po moři z Petrohradu. Je to nejzápadnější oblast Ruské federace. Sousedí na severu a východě s Litvou a na jihu s Polskem. Historicky se jedná o severní část Východního Pruska a do závěru druhé světové války zde žili převážně Němci (kteří následně uprchli nebo byli vysídleni, a to takřka beze zbytku).

Kromě Kaliningradu (historicky česky Královec, německy Königsberg) jsou dalšími významnými městy říční přístav Sovětsk (Tylže, Tilsit) na Němenu, železniční uzel Čerňachovsk (Insterburg) a přístav Baltijsk (Pilava, Pillau). Podle sčítání lidu z roku 2010 žilo v oblasti necelých 950 tisíc lidí, z velké většiny Rusů.

Na místním pobřeží na v současnosti svoji námořní základnu Baltská flota. Místní přístavy jsou jediné ruské přístupy k Baltskému moři, které přes zimu nezamrzají. Nachází se zde taky jaderná elektrárna ve výstavbě, tzv. Kaliningradská jaderná elektrárna. V Kaliningradu stojí Baltská federální univerzita Immanuela Kanta, která navazuje na historii Královecké univerzity Albertina založené v roce 1544.

Celá oblast se vyznačuje jemně zvlněným nížinným charakterem s morénovými pahorkatinami. Nejvyšší kopce nepřevyšují 230 m n. m. Mezi největší řeky patří Pregola, protékající Kaliningradem, a Němen, který tvoří přírodní hranici s Litvou. Dále protékají územím menší řeky Węgorapa a Instruč, které na svém soutoku tvoří právě řeku Pregolu, a Lava, která je její levý přítok. Na severu se nachází Kurský záliv, který od Balského moře dělí tzv. Kurská kosa. Jedná se o poloostrov dlouhý cirka 100 km a široký jen od 400 m do 3,8 km. Jihovýchod oblasti jsou hustě zalesněné. Nachází se zde největší lesní porost (250 km²) tzv. Romincké vřesoviště (rusky Červený les) a ledovcové Vištyterské jezero. Na západě ční do Baltského moře Sambijský poloostrov, kde se nachází největší světové zásoby jantaru. Jih pobřeží je lemován Viselským zálivem, který je taky od vlastního moře oddělen kosou. V tomto případě se jedná o tzv. Viselskou kosu (délka 60 km, šířka 600 m až 2 km).