Kosovo (Republic of Kosovo)
 |
 |
Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Dlouhodobé závažné etnické napětí mezi albánskou a srbskou populací zanechalo Kosovo etnicky rozdělené, což vedlo k mezi-etnickému násilí, včetně kosovské války v letech 1998–99. Válka skončila vojenskou intervencí NATO, která donutila Svazovou republiku Jugoslávie ke stažení svých jednotek z Kosova, které se následně podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 stalo protektorátem OSN. Dne 17. února 2008 kosovský parlament vyhlásil nezávislost na Srbsku, od té doby získala diplomatické uznání jako suverénní stát od 113 členských států OSN, z nichž 15 bylo od té doby staženo. Srbsko odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát, ale tzv. Dohodou v Bruselu uznalo v roce 2013 legitimitu kosovských orgánů a zvláštní status Kosova v rámci Srbska. Tato dohoda stanovuje, že veřejné instituce v Kosovu jsou výhradně provozovány zvolenou kosovskou vládou, a ne vládou srbskou.
Kosovo není členem OSN, ale je členem Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové banky, Mezinárodní silniční a dopravní unie (IRU), Rady pro regionální spolupráci, Rady Evropské rozvojové banky, Benátské komise a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Kosovo získalo plné členství v mnoha významných sportovních federacích, včetně Mezinárodního olympijského výboru. V rámci Evropské unie ho uznalo 22 členů z 27. Kosovo je potenciálním kandidátem na budoucí rozšíření Evropské unie. Vláda České republiky v květnu 2008 souhlasila s navázáním diplomatických styků s Republikou Kosovo a tímto aktem uznala nový stát.
Metochie (3 340 km²) v rámci Kosova
Celá oblast, která dnes odpovídá tomuto území, se v češtině běžně označuje jednoduše jako Kosovo a v albánštině jako Kosova (určitý tvar) nebo Kosovë („neurčitý“ tvar, [kosov]). V Srbsku se formálně rozlišují východní a západní oblasti; pro východní část s centrem na historickém Kosově poli se používá termín Kosovo (Косово), zatímco západní část se nazývá Metohija (Метохија) (albánsky Dukagjini).
Kosovo je srbský střední rod přivlastňovacího přídavného jména, odvozeného od slovanského slova kos (česky „kos“). Je to elipsa neboli výpustek pro název území Kosovo Polje, na kterém proběhla v roce 1389 pro Srbsko tragická Bitva na Kosově poli. Název planiny se vžil pro provincii Kosovo, která vznikla v roce 1864.
Albánci označují Kosovo také jako Dardanii, což je název starověkého království a pozdější římské provincie, která se rozkládala na území dnešního Kosova. Název je odvozen od starověkého kmene Dardanů, pravděpodobně souvisí s protoalbánským slovem dardā, které znamená „hruška“. Bývalý prezident Kosova Ibrahim Rugova byl nadšeným zastáncem „dardanské“ identity a kosovská prezidentská vlajka a pečeť se k této národní identitě vztahují. Mezi albánským obyvatelstvem však zůstává více používán název „Kosova“.
Současné hranice Kosova byly vytyčeny ještě jako součást Jugoslávie v roce 1945, kdy byla vytvořena Autonomní oblast Kosovo a Metohije (1945–1963) jako správní jednotka nové Socialistické republiky Srbsko. V roce 1963 byla povýšena z úrovně autonomní oblasti na úroveň autonomní provincie jako Autonomní provincie Kosovo a Metohije (1963–1968). V roce 1968 byl dvojí název „Kosovo a Metohija“ redukován na prosté „Kosovo“ v názvu Socialistická autonomní provincie Kosovo. V roce 1990 byla provincie přejmenována na Autonomní provincie Kosovo a Metohije.
Oficiální konvenční dlouhý název státu je Republika Kosovo, jak je definován v kosovské ústavě, a používá se pro mezinárodní reprezentaci Kosova. Kromě toho se Kosovo v důsledku ujednání dohodnutého mezi Prištinou a Bělehradem při rozhovorech zprostředkovaných Evropskou unií účastní některých mezinárodních fór a organizací pod názvem „Kosovo*“ s poznámkou pod čarou: „Tímto označením nejsou dotčeny postoje ke statusu a je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova“. Toto ujednání, kterému se přezdívá „dohoda s hvězdičkou“, bylo dohodnuto v jedenáctibodovém ujednání, které bylo schváleno 24. února 2012.
