Kostanajská oblast (Qostanay Oblysy)
Oblast hraničí se čtyřmi oblastmi Kazachstánu (Aktobskou na jihozápadě, Karagandskou na jihovýchodě, Akmolskou na východě a Severokazachstánskou na severovýchodě) a třemi oblastmi Ruska (Orenburskou na západě, Čeljabinskou na severozápadě a Kurganskou na severu).
Oblast leží v Zauralí ve stepní zóně. Velká část oblasti se nachází na Turgajské a Zauralské planině s prudkými svahy a roklemi, které se střídají s úžlabinami a širokými dolinami. Největší z nich jsou Turgajská úžlabina protáhnutá ze severu na jih podél řeky Ubagan a řetězu jezer a západněji hluboko zařezaná dolina řeky Tobol. Severozápadní část oblasti zaujímají roviny a výběžky předhůří Uralu. Na severovýchod se sklání Předturgajská rovina (jihozápadní část Západosibiřské roviny) s nadmořskými výškami 120 až 150 m s plochým reliéfem a množstvím mělkých jezer.
Mapa - Kostanajská oblast (Qostanay Oblysy)
Mapa
Státní území - Kazachstán
Kazachstánská vlajka |
Území Kazachstánu bylo ve starověku osídleno turkickými kočovníky. Ve 13. století území ovládli Mongolové vedení Čingischánem. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od 18. století. Do poloviny 19. století včlenili celé území dnešního Kazachstánu do Ruské říše. Po roce 1923 se stalo součástí Sovětského svazu, od roku 1936 jakožto Kazašská sovětská socialistická republika. Kazachstán během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil nezávislost, byť jako poslední ze sovětských republik. Do čela země se postavil prezident Nursultan Nazarbajev a zůstal v něm až do března roku 2019. Jeho režim býval charakterizován jako autoritářský. Země však zažívá mohutný ekonomický rozvoj. Kazachstán se postupně stal ekonomicky dominantním státem střední Asie, produkuje 60 % HDP tohoto regionu, především díky rozsáhlé těžbě ropy a zemního plynu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
KZT | Tenge (Kazakhstani tenge) | ₸ | 2 |