Letiště Tivat (Tivat Airport)
Mezinárodní letiště Tivat (IATA: TIV, ICAO: LYTV) (černohorsky: Међународни Аеродром Тиват, Medžunarodni aerodrom Tivat) je mezinárodní veřejné civilní letiště, nacházející se 4 km od černohorského letoviska Tivat.
Letiště Tivat bylo postaveno v roce 1971 s jednou ranvejí (rozměry 2500x40m), se 7 parkovacími místy pro dopravní letadla a kapacitou až 6 přistání za hodinu. Spolu s druhým mezinárodním letištěm v Černé Hoře – letištěm Golubovci v Podgorici – jej provozuje státem vlastněná společnost Aerodromi Crne Gore.
V roce 2006 prošlo letiště rozsáhlou rekonstrukcí.
Letiště Tivat bylo postaveno v roce 1971 s jednou ranvejí (rozměry 2500x40m), se 7 parkovacími místy pro dopravní letadla a kapacitou až 6 přistání za hodinu. Spolu s druhým mezinárodním letištěm v Černé Hoře – letištěm Golubovci v Podgorici – jej provozuje státem vlastněná společnost Aerodromi Crne Gore.
V roce 2006 prošlo letiště rozsáhlou rekonstrukcí.
IATA Code | TIV | ICAO Code | LYTV | FAA Code | |
---|---|---|---|---|---|
Telefon | Fax | ||||
Domácí stránka | Hyperlink |
Mapa - Letiště Tivat (Tivat Airport)
Mapa
Státní území - Černá Hora
Černohorská vlajka |
V období raného středověku se na území dnešní Černé Hory nacházela tři knížectví: Duklja, které zhruba odpovídá jižní polovině, Travunia na západě a vlastní Rascia na severu. Ve 14. a 15. století vzniklo knížectví Zeta. Od konce 14. století do konce 18. století byly velké části jižní Černé Hory pod vládou Benátské republiky a byly začleněny do Benátské Albánie. Název Černá Hora byl poprvé použit pro označení země na konci 15. století. Poté, co se dostala pod nadvládu Osmanské říše, získala Černá Hora v roce 1696 pod vládou dynastie Petrovićů-Njegošů polosamostatnost, nejprve jako teokracie a později jako světské knížectví. Nezávislost Černé Hory byla uznána velmocemi na Berlínském kongresu v roce 1878. V roce 1910 se země stala královstvím.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |