Mapa - Mezinárodní letiště Si-an Sien-jang (Xi'an Xianyang International Airport)

Mezinárodní letiště Si-an Sien-jang (Xi'an Xianyang International Airport)
Mezinárodní letiště Si-an Sien-jang (, IATA: XIY, ICAO: ZLXY) je mezinárodní letiště u Si-anu, hlavního města provincie Šen-si v Čínské lidové republice. Je nejrušnějším letištěm Severozápadní Číny a v roce 2016 jím prošlo bezmála 37 miliónů cestujících, čímž bylo osmé v rámci celého státu. Leží na území městské prefektury Sien-jang, podle které se jmenuje, přibližně 13 kilometrů severovýchodně od jejího centra a 25 kilometrů severozápadně od centra Si-anu. Bylo otevřeno v roce 1991 a nahradilo starší letiště Si-an Si-kuan.

Jako uzlové letiště slouží pro Air Chang'an, China Eastern Airlines, Joy Air, Tianjin Airlines, Hainan Airlines, Shenzhen Airlines.

 
 IATA Code XIY  ICAO Code ZLXY  FAA Code
 Telefon  Fax  E-mail
 Domácí stránka Hyperlink  Facebook  Twitter
Mapa - Mezinárodní letiště Si-an Sien-jang (Xi'an Xianyang International Airport)
Mapa
Interior_view_of_Xi%...
3072x2304
upload.wikimedia.org
xxia-t3-0224v3.jpg
2362x1181
www.westchinago.com
shanghai-pudong-airp...
1300x827
pasarelapr.com
xian-railway-station...
1100x834
www.travelchinaguide...
Shanghai_terminal-ma...
993x845
foght.eu
xian-tourist.jpg
1050x784
www.travelchinaguide...
5c810164a6b802a78af5...
1000x693
i.pinimg.com
index-xa.jpg
1199x532
www.chinaairlinetrav...
xian-airport-map.jpg
1000x500
www.chinahighlights....
xian-tourist-map-new...
895x500
data.chinahighlights...
xian-xianyang-airpor...
768x528
www.tibetdiscovery.c...
xiy-xian-xianyang-in...
728x425
www.worldatlas.com
xian-xianyang-intern...
700x393
www.tibettravel.org
xian-xianyang-airpor...
674x399
www.topchinatravel.c...
xian-airport.jpg
650x400
www.chinaxiantour.co...
Xian%20Airport%20Ter...
618x418
www.tour-beijing.com
xian-airport-map.png
750x284
www.orange-transfer....
159626372.jpg
500x332
t-ec.bstatic.com
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky
Čína, plným názvem Čínská lidová republika , zkratkou ČLR (mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, spolu s Indií, nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Čína se rozkládá napříč pěti časovými pásmy a sousedí se 14 zeměmi, což je po Rusku druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 provincií, pět autonomních oblastí, čtyři přímo spravovaná města (Peking, Tchien-ťin, Šanghaj, Čchung-čching) a dvě zvláštní administrativní oblastí (Hongkong a Macao). Hlavním městem Číny je Peking, nejlidnatějším městem je Šanghaj.

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Mapa - ČínaChina_linguistic_map.png
China_linguistic_map...
900x1016
freemapviewer.org
Mapa - Čínaimage.jpg
image.jpg
1414x1627
freemapviewer.org
Mapa - ČínaChina_edcp_relief_location_map.jpg
China_edcp_relief_lo...
1968x1567
freemapviewer.org
Mapa - ČínaChina_topo.png
China_topo.png
1200x804
freemapviewer.org
Mapa - Čínaimage.jpg
image.jpg
1414x1589
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
CNY Čínský jüan (Renminbi) Â¥ or å…ƒ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
UG Ujgurština (Uighur language)
ZA Čuangština (Zhuang language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Bhútán 
  •  Indie 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Laos 
  •  Mongolsko 
  •  Myanmar 
  •  Nepál 
  •  Pákistán 
  •  Severní Korea 
  •  Tádžikistán 
  •  Vietnam 
  •  Rusko 
Airport