Mapa - Mezinárodní letiště Zvarthnoc (Zvartnots International Airport)

Mezinárodní letiště Zvarthnoc (Zvartnots International Airport)
Mezinárodní letiště Zvarthnoc (IATA: EVN, ICAO: UDYZ, ) je největší mezinárodní letiště v Arménii. Nachází se u města Zvarthnoc, asi 12 km západně od hlavního města, Jerevanu. Letiště bylo postaveno v roce 1971.

Letiště je schopno přijímat i větší letadla jako například Antonov An-124, Boeing 747-400 nebo Airbus A380.

Na letišti se nachází 3 terminály: Byl postaven v roce 1971; v roce 2011 byl uzavřen kvůli trhlinám v betonu. Uvažovalo se o jeho stržení, ale nakonec byl zachován a je díky své jedinečné architektuře veden jako národní památka. Moderní terminál, který může sloužit až pro 3,5 milionu cestujících ročně. První patro slouží pro přílety, odbavovací odletová hala se nachází ve 2. patře, pod velmi vysokým proskleným stropem. Má 42 odbavovacích přepážek, které jsou vybaveny moderní technologií. Nachází se zde osm nástupních bran: pět s nástupními mosty a tři brány pro převoz autobusem. Pro cestující je na letišti k dispozici několik obchodů, kavárna a odpočinková zóna.

* Terminál 1 (uzavřen)

* Terminál 2

* VIP terminál

 
 IATA Code EVN  ICAO Code UDYZ  FAA Code
 Telefon  Fax  E-mail
 Domácí stránka Hyperlink  Facebook  Twitter
Mapa - Mezinárodní letiště Zvarthnoc (Zvartnots International Airport)
Státní území - Arménie
Arménská vlajka
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku. Podle některých definic hranice mezi Evropou a Asií je součástí Evropy, nicméně podle obecně přijímaných patří do Asie. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).

Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
AMD Arménský dram (Armenian dram) ֏ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HY Arménština (Armenian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Gruzie 
  •  Turecko 
  •  Ázerbájdžán 
  •  Írán