Mapa - Narynská oblast (Naryn oblast)

Narynská oblast (Naryn oblast)
Narynská oblast je jednou ze sedmi oblastí Kyrgyzstánu. Nachází se v centrální části země. Byla založena 11. prosince 1970 v rámci Kyrgyzské SSR. Předtím existovala v letech 1939-62 pod názvem Ťan-šanská oblast. Má rozlohu 45 200 km². Má 269 700 obyvatel (2005). Hlavním městem je Naryn.

Oblast hraničí se čtyřmi oblastmi Kyrgyzstánu (Ošskou na jihozápadě, Džalalabadskou na západě, Čuskou na severu a Issykkulskou na severovýchodě) a s autonomní oblastí ČLR Sin-ťiang na jihovýchodě.

 
Mapa - Narynská oblast (Naryn oblast)
Mapa
Microsoft Bing - Mapa - Narynská oblast
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Narynská oblast
OpenStreetMap
Mapa - Narynská oblast - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Narynská oblast - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Narynská oblast - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Narynská oblast - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Narynská oblast - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Narynská oblast - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Narynská oblast - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Narynská oblast - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Narynská oblast - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Kyrgyzstán
Vlajka Kyrgyzstánu
Kyrgyzstán, plným názvem Kyrgyzská republika, je stát ve střední Asii. Je druhým nejmenším z pěti středoasijských republik a zaujímá plochu 0,9 % tehdejšího Sovětského svazu. Jeho sousedé jsou Kazachstán na severu, Uzbekistán na západě a jihozápadě, Tádžikistán na jihozápadě a Čína na východě. Na území 200 tisíc km² žije přibližně 6,5 milionů obyvatel, z nichž 74% tvoří Kyrgyzové, dále Uzbeci (15 %) a Rusové (5,5 %); celkem 90 % obyvatel jsou muslimové. Hlavním a největším městem je Biškek.

Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13. století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky. V roce 1876 se stala součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.
Mapa - KyrgyzstánUn-kyrgyzstan.png
Un-kyrgyzstan.png
3042x2262
freemapviewer.org
Mapa - Kyrgyzstánimage.jpg
image.jpg
1933x1419
freemapviewer.org
Mapa - Kyrgyzstánimage.jpg
image.jpg
1933x1419
freemapviewer.org
Mapa - Kyrgyzstánpage1-2484px-Kyrgyzstan_topography.pdf.jpg
page1-2484px-Kyrgyzs...
2484x1761
freemapviewer.org
Mapa - KyrgyzstánKyrgyzstan_Topography.png
Kyrgyzstan_Topograph...
1705x1015
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
KGS Kyrgyzský som (Kyrgyzstani som) с 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KY Kyrgyzština (Kirghiz language)
RU Ruština (Russian language)
UZ Uzbečtina (Uzbek language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Kazachstán 
  •  Tádžikistán 
  •  Uzbekistán 
  •  Čína 
Územní jednotka
Státní území, State, Region,...
Město, Vesnice,...