Americký dolar
$
Vývoj kurzu USD od roku 2014 vůči České koruně Americký dolar (v hovorové angličtině též buck) je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador, Východní Timor a Zimbabwe se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurz amerického dolaru. Americký dolar je nejpoužívanější měna v mezinárodních transakcích, v mnoha ostatních státech je také široce používána jako bankovní rezerva. V dubnu 2004 bylo v oběhu téměř 700 miliard dolarů, z čehož asi dvě třetiny mimo Spojené státy. Důvodem je, že jej mnohé centrální banky drží společně se zlatem jako rezervu (zejména v oblastech Blízkého východu).Dolar podle definice Mint Act Ve Spojených státech byl americký dolar zaveden 6. července 1785 a 2. dubna 1792 byl redefinován v rámci výnosu Mint Act (též Coinage Act of 1792). Ten jej definuje jako stříbrnou minci specifikované hmotnosti, ražený státní mincovnou. Spolu s dolarem definoval i zlaté mince, tzv. eagly. Hodnotu dolaru spjal s hodnotou stříbra a zlata v poměru: přičemž rozsah hmotností daných kovů závisel s jejich ryzostí. Stříbrné mince měly ve znaku zosobnění svobody a nápis „LIBERTY“; zlaté mince měly vyražený znak amerického orla (proto se nazývá '). The Coinage Act spolu s mince jiných objemů (hmotností) – dvoudolar (double dollar nebo double eagle), půldolar (později fiftycent), čtvrtdolar (quarter), „desetník“ a pěticent (five cents, nickel).
* 1 USD = 371 až 416 grainů stříbra,
* 10 USD = 247 až 270 grainů zlata,
V roce 1834 byly v rámci zlatého standardu hmotnostní poměry upraveny na 23,2 a později 23,22 grainů. Na přelomu 19. a 20. století byl dolar definován jako 1/20 unce zlata. Svázání amerického dolaru se stříbrem trvalo do roku 1900, od té doby se pojil pouze se zlatem; nicméně, ražení stříbrných mincí pokračovalo až do roku 1969 (s přechodným obdobím od roku 1964, kdy bylo stříbro odstraněno ze čtvrťáků a desetníků a z 3/5 i z půldolarů). Zlaté mince byly z oběhu staženy po Velké hospodářské krizi v roce 1933, v rámci tzv. Gold seizure. Hmotnost zlata za dolar byla tehdy změněna na 13,71 grainů (tj. 35 dolarů za troyskou unci) a tento standard vydržel až do roku 1968. V roce 1945 vstoupil v platnost tzv. Brettonwoodský měnový systém, ve kterém hrál americký dolar roli světové měny a který cizím vládám zajišťoval jeho směnitelnost za zlato. Tento systém byl zrušen 15. srpna 1971. Spolu s ním ztratil dolar i vazbu na zlato, ale místo něj získal mezi lety 1973–2000 status tzv. „petroměny“. Od 1. ledna 1975 vstoupil americký dolar do éry tzv. plovoucích (měnových) kurzů na měnových trzích. Nominální hodnota vůči troyské unci zlata od tohoto dne do současnosti vzrostla z 42,22 na přibližně 1700 USD/unci (2011). Obdobně, kupní síla dolaru od roku 1913 (vznik Federálního rezervního systému) do současnosti klesla na tehdejší cca 4 centy.
Státní území
-
Britské indickooceánské území
Britské indickooceánské území (anglicky British Indian Ocean Territory) má status zámořského území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Je to skupina ostrovů na západě Indického oceánu, vzdálená asi 2000 km od ostrova Mauricius, přibližně na půlce cesty mezi Afrikou a Indonésií. Skupinu tvoří celkem šest atolů Čagoských ostrovů s 56 ostrovy a ostrůvky. Rozloha všech ostrovů činí asi 60 km². Největší a nejjižněji položený je ostrov Diego García, na kterém leží strategicky důležitá britsko-americká letecká základna. Na ostrovech nežije civilní obyvatelstvo, jen vojenský personál. Jedná se o zhruba 3 200 vojáků. Úředním jazykem je angličtina. -
Americké Panenské ostrovy
Americké Panenské ostrovy je souostroví v Malých Antilách v Karibském moři, které je nezačleněným územím Spojených států amerických. Souostroví je geograficky součástí Panenských ostrovů. Americké Panenské ostrovy tvoří tři hlavní ostrovy: Svatý Tomáš (83 km²), Svatý Jan (52 km²), Saint Croix (218 km²) a přibližně 50 menších ostrovů se subtropickým podnebím. Je to jediné místo ve Spojených státech, kde se jezdí vlevo.
Základem hospodářství Amerických Panenských ostrovů je cestovní ruch. Ostrovy navštíví okolo 2 milionů návštěvníků ročně, z nichž mnoho navštíví ostrovy při okružních plavbách. Výrobní sektor sestává z rafinérství, textilního průmyslu, výroby rumu, elektroniky a farmaceutiky. Zemědělský sektor je malý. Většina potravin je dovážena. Míra mezinárodního obchodu je nízká, ale rostoucí součást ekonomiky. Hovensa, jedna z největších rafinerií, je na ostrově St. Croix. -
Barbados
Barbados je ostrovní unitární parlamentní republika a zároveň nejvýchodnější ostrov na východní hranici Karibiku. Leží ve východní části Malých Antil, známé jako Návětrné ostrovy. Tvoří jej izolovaně umístěný a korálovými útesy obklopený stejnojmenný ostrov. Leží asi 168 km od ostrovního státu Svatý Vincenc a Grenadiny a 400 km od státu Trinidad a Tobago. Je 34 km dlouhý a 23 km široký, zabírající plochu 432 km².
Ostrov má rozlohu 432 km² a s výjimkou několika oblastí ve vnitrozemí jej tvoří nížiny. Nejvyšší bod na ostrově je Mount Hillaby (337 m n. m.) Původ ostrova je nevulkanický, hlavní horninu tvoří vápenec vzniklý činností korálů na mořském dně, nadzvedaném v důsledku podsouvání Jihoamerické desky pod Karibskou. -
Bermudy
Bermudské ostrovy jsou zámořským územím Spojeného království v Atlantiku u jihovýchodního pobřeží Spojených států ve střední části Severoamerické pánve. Bermudy jsou pojmenovány podle svého objevitele Juana Bermúdeze, který je neobydlené objevil roku 1503.
Satelitní snímek Nacházejí se přibližně 1070 km východojihovýchodně od mysu Hatteras v Severní Karolíně u západního okraje Sargasového moře. Bermudy se skládají ze 181 ostrovů a ostrůvků, největším z nich je Main Island, který je označován také jako Bermuda. K dalším velkým patří St. George's Island, St. David's Island a Somerset Island. -
Britské Panenské ostrovy
Tortola Britské Panenské ostrovy jsou zámořské území Spojeného království sestávající z více než 50 ostrovů souostroví Panenské ostrovy.
Britské Panenské ostrovy zahrnují přes 50 malých karibských ostrovů. 15 stále obydlených ostrovů je situováno na západě v sousedství Amerických Panenských ostrovů. Na severu ostrovů leží Atlantský oceán a na jihu Karibské moře. -
Haiti
Haiti, plným názvem Republika Haiti, je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.
Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým státem v Latinské Americe, prvním postkoloniálními černochy vedeným státem a jediným státem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiťané jsou jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli. -
Karibské Nizozemsko
Karibské Nizozemsko ( Caribisch Nederland, v papiamentu Hulanda Karibe) je souhrnné pojmenování pro 3 ostrovy v Karibiku, které mají status „speciálních municipalit Nizozemska“ (možný též český výraz „zvláštní správní obvod“, nizozemsky „bijzondere gemeenten“). Jedná se o ostrovy Bonaire, Svatý Eustach a Saba. Bonaire se nachází v blízkosti ostrovů Aruba a Curaçao při venezuelském pobřeží, zatímco Saba a Svatý Eustach náleží do skupiny tzv. Závětrných ostrovů.
Karibské Nizozemsko vzniklo 10. října 2010, kdy zanikly Nizozemské Antily a tyto 3 ostrovy získaly nové postavení v rámci Nizozemska. Za zdravotnictví, dopravní infrastrukturu, imigrační politiku, daňový systém, policii, vzdělávací a sociální systém je zodpovědná Národní kancelář pro Karibské Nizozemsko (nizozemsky Rijksdienst Caribisch Nederland). -
Panama
První mapa Panamy jako nezávislé země (1903)
Panama, plným názvem Panamská republika, je stát na pomezí Jižní a Střední Ameriky kontrolující strategický průplav. Jeho sousedy jsou na východě Kolumbie a na západě Kostarika. Počet obyvatel přesahuje 3 miliony, z nichž téměř polovina žije v hlavním městě Panamá. Světový význam má Panamský průplav mezi Atlantským a Tichým oceánem. -
Salvador
Salvador (též El Salvador, španělsky doslova „Spasitel“), plným názvem Salvadorská republika, je přímořský stát v Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Guatemala na severozápadě a Honduras na severovýchodě; vody Tichého oceánu jej omývají z jihu. Území Salvadoru je velké přibližně jako Morava a s 6,4 miliony obyvatel má nejvyšší hustotu osídlení na americkém kontinentu. V zemi panuje tropické podnebí.
Jelikož se v El Salvadoru hovoří též jazykem Pipil (příbuzným nahuatlu), nazývá se v tomto jazyce území El Salvadoru Cuscatlán – Místo drahocenných věcí (Lugar de cosas preciosas). Toto jméno je dodnes obsaženo i v názvu jednoho ze 14 departementů – Cuscatlán. -
Spojené státy americké
[[Miami na Floridě]] Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy , zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.
S rozlohou 9,8 milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě). S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii). Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní. -
Turks a Caicos
Turks a Caicos (anglicky Turks and Caicos) je zámořské území Velké Británie skládající se ze dvou skupin tropických ostrovů v karibské oblasti, jihovýchodně od Bahamských ostrovů.
Území patří geograficky k Lucayskému souostroví. Třicítka ostrovů má celkovou rozlohu 616 km² (při přílivu, při odlivu je rozloha ostrovů 948 km²). Má převážně nížinatý charakter, s vápencovým podložím a rozsáhlými mangrovovými bažinami. Počasí je slunečné a relativně suché, časté jsou však hurikány. Ostrovy mají omezené zdroje pitné vody, a tak se do nádrží zachytává voda dešťová. Hlavními přírodními zdroji jsou mořští raci (Panulirus interruptus) a mušle. -
Americká Samoa
Americká Samoa ( s výslovností ) je nezačleněné území Spojených států amerických nacházející se v jižním Tichém oceánu jihovýchodně od Samoy. Americká Samoa se rozkládá na 5 ostrovech a dvou korálových atolech v souostroví Samojských ostrovů. Ty se nachází západně od Cookových ostrovů, severně od Tongy, a asi 500 kilometrů jižně od Tokelau. Západním směrem se nachází ostrovy Wallis a Futuna.
Podle sčítání obyvatelstva z roku 2010 žilo na ostrovech celkem 55 519 lidí. Hlavním městem je Pago Pago, avšak úřad vlády se nachází ve Fagatogu. Obě města se nacházejí na největším ostrově Tutuila. Celková rozloha území je 199 km². Americká Samoa je nejjižnější položené území Spojených států a spolu s neobydleným Jarvisovým ostrovem jediné americké území na Jižní polokouli. -
Federativní státy Mikronésie
Federativní státy Mikronésie, zkráceným názvem Mikronésie , je federativní republika a suverénní stát ve volném společenství se Spojenými státy americkými, nacházející se severovýchodně od Papuy Nové Guineje v Tichém oceánu.
Mikronésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou Spojených států. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení se Spojenými státy americkými. Poručenský status OSN ukončila RB OSN v roce 1990. -
Guam
Guam (anglická výslovnost ; v jazyce Chamorro: Guåhån; oficiální název The Territory of Guam) je nejjižnějším ostrovem souostroví Mariany, ležícím v severozápadní části Tichého oceánu. Spadá mezi autonomní ostrovní území Spojených států amerických a jedná se o jedno z pěti amerických teritorií se zavedenou civilní vládou.
Hlavní město ostrova je Hagåtña a nejlidnatějším městem pak Dededo. Guamané jsou od narození americkými občany. V roce 2015 činila populace ostrova 161 785 lidí. Guam má povrch 544 km² a hustotu obyvatel 297 na km². Jedná se o největší ostrov souostroví Mariany i celé Mikronésie. Nejvyšším bodem ostrova je hora Mount Lamlam čnící do výšky 406 m n. m. -
Marshallovy ostrovy
Marshallovy ostrovy (výslovnost [maršalovy]), plným názvem Republika Marshallovy ostrovy, je ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném souostroví v Mikronésii ve střední části Tichého oceánu – 4400 km jihovýchodně od Japonska, 4900 km východně od Filipín, 3000 km severovýchodně od Papuy Nové Guineje, 4800 km severně od Nového Zélandu a 3800 km jihozápadně od Havaje. Zdejší atoly Bikini, Eniwetok a Kwajalein prosluly jako pokusné střelnice americké armády.
Vlastní souostroví, sestávající ze tří desítek roztroušených atolů, se táhne mezi 4° až 13° severní šířky a 161° až 174° východní délky. Severně odtud leží ostrov Wake, na severozápad od Marshallových ostrovů se rozkládají Severní Mariany a ostrov Guam, na západ a jihozápad Federativní státy Mikronésie, na jihu a jihovýchodě je jejich sousedem Kiribati a směrem k severovýchodu se mezi Marshallovými a Havajskými ostrovy prostírají tisíce a tisíce kilometrů širého oceánu, v nichž je jedinou výspou atol Johnston. -
Menší odlehlé ostrovy Spojených států amerických
Menší odlehlé ostrovy USA je území definované v ISO 3166-1, skládající se z několika ostrovních celků pod správou USA. Všechny ostrovy leží v Tichém oceánu s výjimkou ostrova Navassa, který leží v Karibském moři. Jejich celková plocha souše je 42 km², nejvyšší bod je bezejmenné místo na Navasse (77 m n. m.) Žádný z ostrovů kromě Midway není trvale osídlen. Celkem 7 z 9 (skupin) ostrovů bylo zabráno Američany v letech 1857 až 1859 kvůli guánu. Celkem 6 (skupin) ostrovů jsou dnes přírodní rezervace pod U. S. Fish and Wildlife Service (Správou ryb a divoké zvěře Spojených států), 1 je nestátní přírodní rezervace (Palmyrra v soukromém vlastnictví The Nature Conservancy) a 2 jsou využívány armádou resp. námořnictvem (Kingmanův útes a ostrov Wake). Všechny až na Palmyru mají status nezačleněného území.
Tato území jsou společně označována dvoupísmennou zkratkou UM. Jsou seskupována ze statistických důvodů. Nemají společnou kulturu ani politickou historii. Jediným rysem společným opravdu všem uvedeným celkům je skutečnost, že se jedná o prakticky neobydlené ostrovy pod americkou svrchovaností. Ostrov Navassa si rovněž nárokuje Haiti a Wake je nárokován Marshallovými ostrovy. -
Palau
Palau, plným názvem Republika Palau, je ostrovní prezidentská republika ležící v Tichém oceánu asi 500 km východně od Filipín. Tvoří nejzápadnější součást souostroví Karolíny. Do roku 1994 bylo Palau poručenským územím OSN pod správou USA. Republika Palau je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město Koror, hlavním městem je však sídlo Ngerulmud ve státě Melekeok na ostrově Babeldaob. První zaznamenaná mapa tohoto ostrovu byla zakreslena českým misionářem Pavlem Kleinem na základě popisu Palaunů, kteří ztroskotali na samarském pobřeží ve Filipínách.
Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku 1000 př. n. l. pravděpodobně z Filipín, Indonésie, Nové Guineje a Polynésie Před obdobím kolonialismu měli Palauané komplexní matriarchální společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví klanu dědily ženy. -
Severní Mariany
Severní Mariany (, chamorro: Sankattan Siha Na Islas Mariånas, karolínsky: Commonwealth Téél Falúw kka Efáng llól Marianas) jsou nezačleněným územím a Společenstvím Spojených států tvořeným patnácti ostrovy v souostroví Mariany ležící v západní části Tichého oceánu. Nejjižnějším ostrovem v souostroví Mariany je ostrov Guam, který je sám o sobě dalším ostrovním územím USA.
Ministerstvo vnitra Spojených států amerických uvádí, že rozloha ostrovů dosahuje 475,26 km². V roce 2010 bydlelo na ostrovech 53 883 obyvatel. Většina obyvatel žije na ostrovech Saipan, Tinian a Rota. Ostrov Pagan byl naopak evakuován kvůli vulkanické erupci. Administrativním centrem je vesnice Capitol Hill na severozápadě Saipanu. Jako hlavní město někdy je uváděn celý ostrov Saipan. -
Východní Timor
Východní Timor či Timor Leste (v jazyce tetum Timór-Leste, dříve Timór Lorosa'e, ), plným názvem Demokratická republika Východní Timor, je malý stát na východě ostrova Timor v souostroví Malé Sundy.
Má přes milion obyvatel.
