Baskičtina
Baskičtina (baskicky: euskara) je izolovaný jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny (řadí se do baskické jazykové rodiny, ostatní baskické jazyky jsou mrtvé). Proto je velice odlišný od ostatních jazyků, zvláště pak jazyků z okolních území (španělština, francouzština, katalánština). Z typologického hlediska je to jazyk aglutinační. Hlavní oblastí rozšíření je Baskicko, a to nejen kraj Španělska, ale také širší okolí zasahující přes Pyreneje do Francie. Tato oblast má značnou kulturní i politickou autonomii. Národ žijící na severu Pyrenejského poloostrova mluvící tímto jazykem se nazývá Baskové. Standardizovaná forma baskičtiny, která byla přijata koncem 20. století, se nazývá Batua. Mimo tuto standardní verzi existuje ještě 6 hlavních nářečí baskičtiny – biskajské, gipuzkoanské a hornonavarrské (ve Španělsku) a dolnonavarrské, lapurdianské a zuberoanské (ve Francii). Přesné hranice rozšíření dialektů nekorespondují s hranicemi politickými.
Český diplomat a spisovatel Norbert Tauer během 20. století přispěl k popularizaci baskičtiny a baskické kultury vůbec.
V baskičtině se jazyk oficiálně nazývá Euskara. V současnosti existují tři možné teorie o etymologickém původu tohoto názvu, které jsou uznávány seriózními vědci a jsou probírány na fórech o baskičtině.
Ve francouzštině je baskičtina běžně nazývána basque nebo dnes moderněji euskara. Ve španělštině je dokonce ještě více možností – el vasco, la lengua vasca nebo el euskera. Oba termíny – vasco a basque jsou svým původem z latinského výrazu vascones, který sám poukazuje až na řecký původ výrazu (ουασκωνους (ouaskōnous), který poprvé použil Strabón.
Termín Vascuence byl odvozen z latinského výrazu vasconĭce; během dlouhých staletí útlaku Basků získal poněkud hanlivý výraz. Je užíván v dokumentech přinejmenším od 14. století.
Český diplomat a spisovatel Norbert Tauer během 20. století přispěl k popularizaci baskičtiny a baskické kultury vůbec.
V baskičtině se jazyk oficiálně nazývá Euskara. V současnosti existují tři možné teorie o etymologickém původu tohoto názvu, které jsou uznávány seriózními vědci a jsou probírány na fórech o baskičtině.
Ve francouzštině je baskičtina běžně nazývána basque nebo dnes moderněji euskara. Ve španělštině je dokonce ještě více možností – el vasco, la lengua vasca nebo el euskera. Oba termíny – vasco a basque jsou svým původem z latinského výrazu vascones, který sám poukazuje až na řecký původ výrazu (ουασκωνους (ouaskōnous), který poprvé použil Strabón.
Termín Vascuence byl odvozen z latinského výrazu vasconĭce; během dlouhých staletí útlaku Basků získal poněkud hanlivý výraz. Je užíván v dokumentech přinejmenším od 14. století.
Státní území
-
Francie
Francie má 67 milionů obyvatel (65 milionů metropolitní Francie) a je tak čtvrtou nejlidnatější zemí Evropy a druhou nejlidnatější zemí Evropské unie (po Německu). Rozlohou je největším státem EU. Francouzská ekonomika je šestá největší na světě podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) a desátá největší podle HDP v paritě kupní síly. Francie je členskou zemí Severoatlantické aliance a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie a Organizace spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných jaderných mocností a členem sdružení osmi nejvyspělejších států světa G8. Francie je též členem eurozóny. -
Španělsko
S rozlohou 505 990 kilometrů čtverečních je Španělsko největší zemí jižní Evropy, druhou největší zemí Evropské unie a čtvrtou největší zemí na evropském kontinentu. S počtem obyvatel přesahujícím 47,4 milionu je šestou nejlidnatější zemí v Evropě a čtvrtou nejlidnatější zemí Evropské unie. Hlavním a největším městem je Madrid. Dalšími velkými městy jsou Barcelona, Valencie, Sevilla, Zaragoza a Málaga.