Jazyk - Francouzština

Jazyk  >  Francouzština

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franština) je románský jazyk, kterým se hovoří především ve Francii, Belgii, Švýcarsku, Kanadě a v mnoha zemích v Africe.

Státní území

Benin

Benin, (francouzsky ') oficiálně Beninská republika, je stát v Západní Africe ležící u Guinejského zálivu, který byl do roku 1975 známý pod názvem Dahome''' (fr. Dahomey, také Dahomé). Na západě hraničí s Togem, na severozápadě s Burkinou Faso, na severu s Nigerem a na východě s Nigérií. Na území o rozloze 112 622 km² (téměř jako bývalé Československo) tu žije 10,6 milionů obyvatel (údaj z roku 2014). Hlavním městem je Porto Novo, sídlem vlády je však největší město Cotonou.

Nálezy z prehistorické doby svědčí o raném využívání a zpracovávání železa a jiných kovů a o přechodu k zemědělství (ve 2. pol. 1. tis.) na území dnešní Beninské republiky. V této oblasti se dříve nacházela proslulá historická Beninská říše, jež sem – na území Dahome (tj. Beninské republiky) zasahovala z území nynější západní Nigérie obývané Joruby. Její ifeská dynastie se datuje asi od r. 1300, ale vrcholu moci dosáhla v 15. a 16. stol. kdy obchodovala s Portugalci. Z Beninské říše pochází mnoho dochovaných uměleckých výtvorů, včetně proslulých bronzových sošek.

Burkina Faso

Burkina Faso je vnitrozemský stát ležící v Západní Africe. Do roku 1984 se tento stát jmenoval republika Horní Volta, poté byl přejmenován na Burkina Faso, což znamená v překladu republika Země spravedlivých. Hraničí se šesti státy: Mali na severu, Nigerem na východě, Beninem na jihovýchodě, Togem a Ghanou na jihu a s Pobřeží slonoviny na jihozápadě. Na území o rozloze 274 200 km 2 žije 15,2 miliónů obyvatel. Hlavním městem je Ouagadougou.


Burundi

Burundi, oficiálně Burundská republika, je stát ve střední Africe. Burundi hraničí na severu s Rwandou, na západě s Demokratickou republikou Kongo a na východě a jihu s Tanzanií. Jihozápadní hranice státu je tvořena jezerem Tanganika. Hlavním městem Burundi je Gitega, země je administrativně rozčleněna na 17 provincií. Ekonomickým centrem je bývalé hlavní město Bujumbura.


Demokratická republika Kongo

Konžská demokratická republika (též známá jako Kongo (Kinshasa), Kongo-Kinshasa nebo Demokratická republika Kongo) je stát ve střední Africe, podle rozlohy druhý největší a dle počtu obyvatel čtvrtý nejlidnatější v Africe. Je jednou z nejbohatších zemí světa co se týče minerálů: nalézají se zde největší světové zásoby kobaltu nutného pro výrobu elektroniky a také významné zásoby diamantů, zlata a mědi.

Jeho sousedy jsou Angola, Burundi, Středoafrická republika, Republika Kongo, Rwanda, Jižní Súdán (od 9. července 2011, do té doby Súdán), Tanzanie, Uganda a Zambie. Přístup k moři má prostřednictvím krátkého úseku pobřeží v západním výběžku svého území.

Džibutsko

Džibutsko je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Eritrea na severu, Etiopie na západě a jihu a Somálsko na jihovýchodě. Je to jedna z nejmenších zemí Afriky ležící ve východní části kontinentu ve strategické poloze při průlivu Bab-al-Mandab spojujícím Rudé moře s Adenským zálivem Indického oceánu.

Dvě hlavní džibutské etnické skupiny hovoří hamitskými jazyky afarštinou a somálštinou a mají společné náboženství, kterým je islám. Sever obývají danakilští Afarové, etnikum obývající oblast od 3. století, na jihu převládají Issové, pozdější přistěhovalci ze Somálska. Ve druhé polovině 1. tisíciletí bylo strategicky významné území dnešního Džibutska ovládnuto Araby, díky nimž přijala země islám, později se však stalo součástí Osmanské říše, ale skutečný vliv měl v oblasti Zanzibarský sultanát, který provozoval zejména obchod s otroky.

Gabon

Gabon (dříve také Gabun), oficiálně Republika Gabon je stát na západním pobřeží Afriky. V roce 2009 zde žilo téměř 1 500 000 obyvatel. Na severozápadě sousedí s Rovníkovou Guineou (322 km), na severu s Kamerunem (279 km) a na západě s Republikou Kongo (1523 km). Nezávislost na Francii získal v roce 1960.

Předtím, než sem roku 1471 začali připlouvat Portugalci, zde bylo několik malých kmenových států. Portugalci byli postupně následováni dalšími Evropany. Ti bohatli z obchodu s otroky, slonovinou a vzácnými druhy dřeva. Od třicátých let 19. století se Gabon postupně stával francouzskou kolonií. Francouzi jej v roce 1886 přičlenili k Francouzskému Kongu, v roce 1910 ho přičlenili k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky. V roce 1849 osvobození otroci založili na pobřeží malou osadu Libreville, tato osada se brzy stala cílem misionářů. V srpnu 1960 země vyhlásila nezávislost.

Guinea

Guinea je republika, nacházející se na západním pobřeží Afriky při pobřeží Atlantského oceánu. Sousedí se státy Pobřeží slonoviny, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Senegal a Sierra Leone.

Území dnešní Guiney bylo součástí řady říší, počínaje Ghanskou říší kolem roku 900. Pak následovalo království Soss v 12. a 13. století. Říše Mali převzala nad regionem kontrolu po Bitvě u Kiriny v roce 1235, ale časem byla oslabena vnitřními konflikty, které nakonec vedly k jejímu rozkladu. Nejsilnějším následníkem byl stát Songhaj. Ten převyšoval své předchůdce co do rozlohy i bohatství, ale také byl ničen vnitřními spory a občanskou válkou a nakonec se zhroutil po Bitvě u Tondibi v roce 1591.

Kamerun

Kamerun je prezidentská republika v rovníkové Africe. Leží v Guinejském zálivu, mezi Nigérií, Čadem, Středoafrickou republikou, Republikou Kongo, Gabonem a Rovníkovou Guineou.

Název země pochází z označení Rio dos Camarões („řeka krevet“), které dal řece Wouri roku 1472 portugalský mořeplavec Fernão do Pó podle hojného výskytu korýšů druhu Lepidophthalmus turneranus.

Komory

Komory, oficiálně Komorský svaz (francouzsky Union des Comores, arabsky اتحاد القمر ), (do roku 2002 Islámská federativní republika Komory) je ostrovní federativní republika v Indickém oceánu, ležící na severním konci Mosambického průlivu mezi Mosambikem a Madagaskarem nedaleko pobřeží východní Afriky. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů vulkanických Komorských ostrovů, jimiž jsou Ngazidja, Nzwani a Mwali (známější pod francouzskými názvy Grande Comore, Anjouan, resp. Mohéli). Součástí státu není čtvrtý ostrov Mahoré (Mayotte), jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v referendech konaných v letech 1974 a 1976 opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s Francií. Po konání referend se otázka Mayotte dostala do pozadí, vláda dala přednost řešení naléhavějších otázek jako vytvoření životaschopné ekonomiky. Obyvatelé Mayotte začali maximálně využívat svého svazku s Francií a v období 80. a 90. let nahradila Francie Jihoafrickou republiku ve svém významu pro ekonomiku a politický život ostrova. Název ostrovů pochází z arabského „al-qamar“, znamenajícího „měsíc“ nebo „bělost“. Pojmem al Qamar ale původně arabští geografové označovali Madagaskar. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky. Na vlajce jsou dále 4 hvězdy symbolizující 4 ostrovy souostroví a jména Alláh a Mohamed.

Úředními jazyky jsou komorština (Shikomor, bantuský jazyk), arabština a francouzština. Komory jsou členem OSN, Africké unie, Frankofonie, Organizace islámské konference, Arabské ligy a Komise Indického oceánu a dalších mezinárodních organizací.

Madagaskar

Madagaskar, oficiálně Madagaskarská republika a zastarale Malgašsko, je stát ležící na stejnojmenném ostrově v Indickém oceánu při jihovýchodním pobřeží kontinentální Afriky, a na nejbližších přilehlých ostrůvcích. Samotný Madagaskar je největší ostrov v Africe a 4. největší na světě. Od africké pevniny se oddělil v průběhu druhohor (asi před 90 miliony let) a stále se vzdaluje jihovýchodním směrem, téměř o 2 cm za rok. Od nejbližší pevniny (Mosambik) ho odděluje 400 km široký Mosambický průliv a jeho flóra a fauna je díky dlouhodobé izolaci z 90 % endemická. V širším okolí Madagaskaru se nachází řada ostrůvků pod správou Francie (Réunion, Tromelin, Mayotte, Juan da Nova, Bassas da India aj.) a dále na severozápadě ostrovní stát Komory, severně Seychely a východně Mauricius.


Mali

Mali je poloprezidentská republika, nacházející se v oblasti Sahelu a jižní Sahary. Hraničí na severu s Alžírskem, na východě s Nigerem, na jihu s Burkinou Faso a Pobřežím slonoviny, na západě s Guineí, Senegalem a Mauritánií. Žije zde 17 mil. obyvatel na ploše 1,2 mil. km². Téměř celý sever země je poušť, jen na jihu je trochu obdělávatelné půdy. Po puči v březnu 2012 se stal prozatímním prezidentem Dioncounda Traoré. Zákonodárným sborem je Národní shromáždění, které má 147 křesel.

Mali má na rozdíl od mnoha jiných moderních afrických států dlouhou a především dobře popsanou historii jako tradiční státní útvar. Do doby 2000 – 1300 př. n. l. je datováno archeologicky doložené polokočovné osídlení u města Gao.

Maroko

Maroko, oficiálně Marocké království (, al-Maghrib, francouzsky Maroc, berbersky ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je stát v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho sousedy jsou na východě Alžírsko, na jihu Západní Sahara a na severu dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla.


Mauricius

Mauricius, respektive Mauricijská republika (francouzsky République de Maurice, anglicky Republic of Mauritius), je ostrovní stát v Indickém oceánu asi 900 km východně od Madagaskaru. Tvoří ho stejnojmenný ostrov vulkanického původu o rozloze 1 865 km² s pobřežím dlouhým 330 km, které je téměř kompletně obklopeno korálovým útesem, ostrov Rodrigues o rozloze 108 km² vzdálený 560 km severovýchodně od hlavního ostrova a několik menších ostrovů - skupina Cargados Carajos a ostrovy Agaléga, které jsou od ostrova Mauricia vzdáleny více než 1 000 km směrem na sever.

Podnebí ostrovů je ovlivňováno především severovýchodními pasáty, které přinášejí poměrně hodně srážek (kolem 1,000 mm ročně). Občas zemi postihne i tropický cyklon. Povrch ostrova Mauricia kdysi pokrývaly lesy, dnes jsou však již téměř úplně vykáceny. Pobřeží je lemováno korálovými útesy.

Mauritánie

Mauritánie nebo též Mauretánie je islámská prezidentská republika, která se nachází na západním pobřeží Afriky. Na ploše 1 mil. km² žijí 3 miliony lidí. Prezident Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá, který stál v čele státu od roku 1982, byl 3. srpna 2005 sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka Alího Uld Mohammeda Fála jej nahradil demokraticky zvolený prezident Sídí Uld Abdalláh, který byl zajat při vojenském převratu dne 6. srpna 2008.

Od 8. století byla součástí Ghanské říše. Tu v roce 1076 dobyli berberští Almorávidé a založili zde rozsáhlou říši, zasahující až do Španělska. Almoravidovská říše se rozpadla v roce 1147 a jih se stal součástí říše Mali. Sever byl pod silným vlivem arabského Maroka. Ve válce Šar Bubu (1644 až 1677) získali arabští beduíni kmene Banu Maqtil původem z Jemenu po porážce Berberů zbytek území. V oblasti vznikl kastovní systém na jehož vrcholu stály arabské válečnické kmeny. Postupně došlo k arabizaci Berberů a černošského obyvatelstva v oázách tzv. Haratinů. Od 15. století byla Mauritánie častým cílem evropských obchodníků (Portugalci, Španělé, Angličané, Nizozemci a hlavně Francouzi). V 16. a 17. století se na jihu Mauritánie ustavily emiráty Trarza, Brakna a Tagant. Roku 1740 vznikl na severu emirát Adrar. Jména všech těchto někdejších emirátů nesou 4 ze 13 moderních mauritánských regionů.

Mayotte

Mayotte je zámořský region a zároveň zámořský departement Francie v Indickém oceánu. Je jedním ze 4 hlavních ostrovů Komorského souostroví o rozloze 374 km². Jeho správním střediskem je Mamoudzou.

Obyvatelstvo vyznává islám a v letech 1974 a 1976 hlasovalo proti začlenění do nově vzniklé Komorské federativní islámské republiky (dnes Komorský svaz). Obyvatelé jsou občany Francie. Mayotte je plnohodnotnou součástí Francie, i proto není území řazeno mezi Nesamosprávná území v seznamu Spojených národů (United Nations list of Non-Self-Governing Territories) a není proto z mezinárodněprávního hlediska závislým územím.

Niger

Niger je prezidentská republika nacházející se téměř uprostřed saharské Afriky mezi státy Mali, Alžírsko, Libye, Čad, Nigérie, Benin a Burkina Faso. Na území o rozloze 1,2 mil. km 2 zde žije jen 19 milionů obyvatel. Země nemá přístup k moři, ale protéká jí řeka Niger, podle které se také jmenuje. Většinu území tvoří poušť nebo polopoušť (Sahel), přičemž podnebí je celoročně velice horké. Jedná se o jeden z nejchudších států světa a registruje nejvyšší porodnost na světě (přes 7 dětí na jednu ženu).

Ukazuje se, že lidé sídlili na území Nigeru už v prehistorických dobách. Ve 3. tisíciletí př. n. l., kdy do severních oblastí začala zasahovat poušť, pastevci odešli a na jejich bývalých územích se začali usazovat kočovní Tuaregové.

Pobřeží slonoviny

Pobřeží slonoviny je stát v západní Africe. Jeho sousedy jsou Burkina Faso, Ghana, Guinea, Libérie a Mali. Leží na pobřeží Guinejského zálivu.

V říjnu 1985 vláda požádala, aby země byla označována jako Côte d'Ivoire ve všech jazycích. Podle místního zákona nesmí být název země překládán z francouzštiny, tento zákon však platí jen v zemi samotné. Tento zákon, udržující jméno z dob francouzské koloniální říše, prosadil tehdejší prezident Félix Houphouët-Boigny v rozporu se snahami jiných afrických států, které se po získání nezávislosti snažily zbavit se koloniálního dědictví i tím, že často hledaly své názvy ve vlastní minulosti.

Republika Kongo

Konžská republika, často označovaná jako Kongo (Brazzaville) či Kongo-Brazzaville, je prezidentská republika ve střední Africe mezi Gabonem, Středoafrickou republikou, Kamerunem, Demokratickou republikou Kongo a Angolskou exklávou Cabinda. Hlavním městem je Brazzaville. Rozloha státu je 342 000 km², a žijí tu 4 miliony lidí. Země prošla nespočetnými převraty mezi marxistickými diktátory. V letech 1997 až 1999 tu zuřila občanská válka.

Země získala nezávislost na Francii 15. srpna 1960. Jejím prvním prezidentem byl Fulbert Youlou, který však byl moci zbaven již v roce 1963. Na jeho místo usedl Alphonse Massemba-Débat, předseda Národní revoluční rady. Ten byl sesazen při převratu v roce 1968, po kterém nový prezident Marien Ngouabi Kongo učinil první lidovou republikou v Africe.

Rovníková Guinea

Rovníková Guinea je přímořský stát ve Střední Africe. Leží asi 200 km severně od rovníku mezi republikami Kamerun a Gabon, na západě přiléhá ke Guinejskému zálivu, v němž nejbližším sousedem je Svatý Tomáš a Princův ostrov. Dřívější španělská kolonie na tomto území se jmenovala Španělská Guinea (od r. 1926, předtím Río Mbini), po získání nezávislosti přijal nový stát jméno odrážející blízkost rovníku a Guinejského zálivu. Jedná se o jediný stát pevninské Afriky, kde je španělština oficiálním jazykem (krom autonomních Španělských severoafrických držav v sousedství Maroka).

Je to 11. nejmenší země Afriky, její rozloha činí pouze 28 051 km². Hospodářsky je ale významnější díky objevení značných zásob ropy v pobřežním šelfu. Ačkoliv je však Rovníková Guinea nominálně nejbohatším státem v Africe (nejvyšší poměr HDP na hlavu, dokonce vyšší, než některé evropské země), ve skutečnosti je to rozvojový stát s velmi nerovnoměrně rozdělenými statky a řadou dalších nepříznivých charakteristik: kolem 57 % obyvatel nemá ani přístup k čisté pitné vodě, dětská úmrtnost je 14. nejvyšší na světě, počet nemocných AIDS je 15. nejvyšší na světě a průměrná délka života je necelých 63 let. Ropné bohatství země zůstává v rukou hrstky členů mocenských špiček včetně samotného prezidenta-diktátora.

Rwanda

Rwanda, oficiálně Rwandská republika je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Demokratickou republikou Kongo (na západě). Rozloha je 26 338 km 2 . Počet obyvatel je k červenci 2009 10 473 282. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. V minulosti byly mezi těmito dvěma etniky nesváry a spory. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.


Réunion

Réunion je ostrov, zámořský departement a zároveň zámořský region Francie ležící v Indickém oceánu. Ostrov je jedním z nejvzdálenějších regionů Evropské unie. Slovo Réunion znamená francouzsky "shledání". Je součástí tzv. zámořské Francie, která zahrnuje území v Americe, Africe, Oceánii i Antarktidě.

Réunion spolu s Mauriciem a Rodriguesem tvoří souostroví Maskarény, ležící východně od ostrova Madagaskar. Nejvyšší horou je Piton des Neiges měřící 3 069 metrů, ale na ostrově se nachází také 2 631 metrů vysoká činná štítová sopka, která nese jméno Piton de la Fournaise a je nejaktivnější sopkou na Zemi. 40% rozlohy ostrova zaujímá stejnojmenný národní park Réunion, který je zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

Senegal

Senegal (République du Sénegal, Sunugal) je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Gambie, Guinea, Guinea-Bissau, Mali, Mauritánie.

Raná historie není příliš dobře známa. Od 11. století bylo území dnešního Senegalu součástí říší Mali a Songhaj. V 15. století toto území objevili Portugalci, kteří zde založili první obchodní osady, později se k nim připojili Francouzi, Nizozemci a Britové. Zhruba od roku 1840 se Francouzi začali dostávat i do vnitrozemí a začlenili Senegal do kolonie jménem Senegambie. Reformou z roku 1904 se Senegal stal součástí Francouzské západní Afriky.

Seychely

Seychelská republika, zkráceně Seychely (výslovnost [sejšely]), je stát na stejnojmenném souostroví v Indickém oceánu, východně od afrického kontinentu a severně od Madagaskaru.

Seychelská republika se rozkládá jižně od rovníku na 115 malých ostrovech, rozesetých v několika skupinách na ploše zhruba 1100 krát 800 km severovýchodně od Madagaskaru. Ostrovy jsou dvojího druhu – vlastní Seychelské ostrovy nebo též Vnitřní ostrovy (Mahé, Praslin, La Digue, Silhouette aj.), ležící na severovýchodě státu, jsou tvořeny masivními žulovými skalisky, zatímco ostatek souostroví, souhrnně označovaný jako Vnější ostrovy, představují ploché korálové atoly (Amiranty, Coetivy, Providence, Farquhar a Aldabry). Obydleno je 33 ostrovů, přičemž 4/5 obyvatelstva se soustřeďují na největším ostrově Mahé, kde leží i hlavní město Victoria. Na Vnějších ostrovech, které představují téměř polovinu plochy země, ale postrádají vodní zdroje pitné vody, žijí pouze 2 % seychelského obyvatelstva.

Sjednocená arabská republika

Sjednocená arabská republika (SAR, arab. الجمهورية العربية المتحدة, al-Gumhūrīyah al-‘Arabīyah al-Muttaḥidah) byl název krátkodobého federativního státu zformovaného unií Egypta a Sýrie (Jemenské království připojení nerealizovalo) v roce 1958. Po vystoupení Sýrie z unie v roce 1961 si tento název ponechal Egypt až do roku 1971, kdy se přejmenoval na Egyptskou arabskou republiku.


Středoafrická republika

Středoafrická republika, zkráceně SAR (: '; : ') je vnitrozemský stát ve Střední Africe. Hraničí s Čadem na severu (délka hranice 1 197 km), Súdánem na severovýchodě, (od 9. července 2011) i Jižním Súdánem na východě (1 165 km), Demokratickou republikou Kongo a Republikou Kongo na jihu (1 577 km a 467 km) a Kamerunem na západě (797 km). Počet obyvatel překračuje 4 miliony a rozloha dosahuje 623 000 km².

Hlavním městem a centrem republiky je město Bangui. Se slumovou aglomerací zde žije přes 800 000 lidí. Dalšími významnými městy v zemi jsou Bambari, Bangassou, Bérbérati, Bonar a Bossangoa. Mezi nejpočetnější etnika se počítají Gbajové, Bandové, Manzové a Sarové, ti přesáhli hranici 10 %. Úřední jazyk je francouzština, avšak nejpoužívanějí jazyk je sangoština.

Togo

Tožská republika ( République togolaise) je stát v západní Africe ležící na pobřeží Atlantského oceánu (Beninský záliv), tzv. Zlatonosné pobřeží. Rozlohou 56 785 km 2 se řadí mezi menší státy afrického kontinentu. Na západě hraničí s Ghanou (877 km), na severu s Burkinou (126 km) a na východě s Beninem (644 km). Pobřeží na jihu je dlouhé jen 56 km.

Pobřeží Toga se od konce 15. století postupně stalo cílem zájmu Portugalců, Nizozemců, Francouzů a Angličanů, zejména obchodníků s otroky. Počátkem 18. století vytvořily kmene Ewe v jižní části země kmenový svaz, sever se stal součástí domorodých království Dagomba a Gondža. Od 2. poloviny 19. století zesílilo pronikání německých kolonizátorů, roku 1884 byl nad jižní částí Toga vyhlášen německý protektorát Togoland, v roce 1905 se z celého území stala německá kolonie. Hned po vypuknutí 1. světové války Togo obsadila francouzská a britská vojska. V roce 1922 bylo Togo vyhlášeno mandátním územím Společnosti národů pod správou Francie (východní část směrem k Dahome) a Velké Británie (západní část směrem ke Zlatonosnému pobřeží). Krátce před tím vznikl plán na zřízení československé kolonie, z plánu však brzy sešlo. Během 2. světové války byla francouzská část do roku 1942 loajální vichistickému režimu, poté Svobodné Francii. Vznikl také Výbor tožské jednoty, který významně přispěl k úsilí za dosažení nezávislosti. V roce 1946 se Togo stalo poručenským územím v britské a francouzské správě. O deset let později se v Brity spravované části uskutečnil plebiscit, na jehož základě došlo k jejímu připojení ke Zlatonosnému pobřeží (Ghana). Francouzské části byla přiznána vnitřní samospráva.

Tunisko

Tunisko (oficiálně Tuniská republika) je stát v severní Africe. Jeho název je odvozen od pojmenování hlavního města Tunisu. Na rozloze 163 610 km² žije v roce 2018 přes 11,5 milionu lidí.

Tunisko bylo osídleno Féničany ve 12. století př. n. l. V 6.–5. století př. n. l. velký městský stát Kartágo (odvozeno z fénického názvu pro „Nové město“) ovládal většinu západního Středomoří. Tři punské války mezi Římem a Kartágem (druhá byla nejslavnější, vedená římským vojevůdcem Scipionem Africanem proti Hannibalovi) vedly ke kompletnímu zničení Kartága v roce 146 př. n. l. S výjimkou období let 439–533 n. l., kdy území dobyli Vandalové, bylo Kartágo částí římského impéria, než ho zabrali Arabové (648–669 n. l.). Vládly zde různé arabské a berberské dynastie, následované Turky, kteří zabrali toto území v letech 1570–1574 a do 19. století z něj učinili součást Osmanské říše. Koncem 16. století zde byly základny pirátů. Francouzští vojáci obsadili zemi v roce 1881 a tuniský bej podepsal smlouvu ustanovující francouzský protektorát. Během druhé světové války zde mezi roky 1942 a 1943 probíhaly těžké boje mezi Spojenci a mocnostmi Osy. Ty skončily drtivou porážkou Německa a Itálie.

Čad

Čad (arabsky: تشاد – Tšād; francouzsky: Tchad), oficiálně Čadská republika je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátký úsek přes Čadské jezero) a Niger (západ). Úředními jazyky jsou arabština a francouzština, mírnou většinu obyvatel tvoří muslimové. Název státu je odvozen od Čadského jezera, které na jeho území svou značnou částí zasahuje.


Francouzská jižní a antarktická území

Francouzská jižní a antarktická území (fr. Terres australes et antarctiques françaises, zkratka TAAF) je úřední název pro francouzské zámořské teritorium, které je přidruženým územím Evropské unie.

Území se skládá z pěti distriktů, z nichž čtyři jsou tvořeny skupinami ostrovů Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam, Crozetovy ostrovy, Kerguelenovy ostrovy a Roztroušené ostrovy a jedním zaledněným územím v Antarktidě Adélinou zemí. Zámořské teritorium vzniklo 6. dubna 1955, Roztroušené ostrovy byly do něho zařazeny až v únoru 2007. Francouzská jižní a antarktická území spravuje prefekt, sídlící v Saint-Pierre na ostrově Réunion, který podléhá francouzskému Ministru pro zámoří (fr. Le Ministre de l’Outre-Mer). Protože území není trvale obydleno, není zde volená samospráva.

Khmerská republika

Khmerská republika byl název pro státní útvar v dnešní Kambodži v letech 1970–1975.

V roce 1970 premiér Lon Nol provedl státní převrat a svrhl krále Norodoma Sihanouka. Vyhlásil republiku a byl de facto vazalem USA. V zemi ovšem vypukla občanská válka, rozpoutaná komunistickými Rudými Khméry v čele s Pol Potem. Po skončení Vietnamské války se Američané stáhli a Lon Nol přišel o spojence. Vietnamská armáda, která měla během války v Kambodži své základny, odešla a Rudí Khmérové získávali moc nad zemi. V roce 1975 Lon Nol uprchl do USA a Rudí Khmérové se zmocnili vlády a vyhlásili Demokratickou Kampučiu.

Laos

Laos, oficiálně Laoská lidově demokratická republika, je vnitrozemský stát v jihovýchodní Asii na poloostrově Zadní Indie. Jeho sousedy jsou Vietnam, Kambodža, Thajsko, Myanmar a Čína. Většina obyvatel Laosu náleží k etnické skupině Lao, kromě ní zde ale žije snad až 120 národnostních menšin. Laos je socialistický stát s vedoucí úlohou jedné strany.

V Laoštině je stát nazýván Muang Lao (ເມືອງລາວ) nebo Pathet Lao, což v doslovném překladu znamená „Laoská země“. Francouzi, kteří spojili tři separovaná Laoská království do Francouzské Indočíny v roce 1893, pojmenovali zemi podle místních obyvatel „Laos“ (ve francouzštině se koncové „s“ vyslovuje velmi tiše, nebo vůbec).

Libanon

Libanon (arabsky لبنان, Lubnán), oficiálním názvem Libanonská republika (arabsky الجمهورية البنانية, al-džumhúríja al-Lubnáníja) je stát (a stejnojmenné pohoří) na Blízkém Východě, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě se Sýrií, na jihu s Izraelem.


Sýrie

Sýrie, oficiálním názvem Syrská arabská republika (arabsky الجمهورية العربية السورية, Al-džumhúríja al-`Arabíja as-Súríja), je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty. Hlavní město je Damašek. Zemí protéká řeka Eufrat a částečně i hraniční Tigris. Sýrie na severu a severozápadě hraničí s Tureckem (822 km), na východě s Irákem (605 km), na jihu s Jordánskem (375 km). S Izraelem (76 km) pak sousedí na jihozápadě a s Libanonem (375 km) na západě. Menší část západní hranice omývá Středozemní moře. Dle odhadů z roku 2010 zde žije 22,5 milionu obyvatel. Velkou část obyvatelstva představují sunnité, existuje zde ale i významná ší'itská menšina, především alavitů, jejichž příslušníci mají v rámci státu dominantní postavení. Nacházejí se zde také různé křesťanské církve a malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu, existuje zde také významná menšina Kurdů.

Moderní syrský stát byl ustanoven jako francouzské mandátní území, které roku 1946 dosáhlo nezávislosti jako parlamentní republika. Po vyhlášení nezávislosti následovalo několik vojenských převratů. V letech 1962 až 2011 platil v Sýrii výjimečný stav, který pozastavoval platnost občanských práv syrských občanů, tento systém byl označen jako nedemokratický. V letech 1971 až 2000 byl prezidentem Sýrie Háfiz al-Asad, po jeho smrti se prezidentem stal jeho syn Bašár al-Asad, oba jsou představitelé strany Baas, která si od vojenského převratu v roce 1963 udržuje dominantní postavení v zemi. Od března 2011 je Sýrie zmítána občanskou válkou mezi vládou Bašára Asada, rebely, kurdskými milicemi a Islámským státem.

Vietnam

Vietnam (správná výslovnost je v češtině dvojslabičně [vjetnam], nikoli trojslabičně [vyjetnam] ; ), celým oficiálním názvem Vietnamská socialistická republika ( Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam, česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína a Laos. Počet obyvatel přesahuje 90 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátá nejlidnatější v Asii. Hlavním městem je Hanoj. Oficiálním jazykem je vietnamština. V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí Čínského impéria. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Ťằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do francouzské kolonizace v polovině 19. století, následované japonskou okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident Ho Či Min vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k indočínské válce, v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná bitva u Điện Biên Phủ proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický (Vietnamská demokratická republika) a jižní, protikomunistický (Vietnamská republika). Jejich konflikt vedl k vietnamské válce, s přímou účastí Spojených států na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila Komunistická strana Vietnamu řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky. Od roku 2000 je vietnamská míra ekonomického růstu jednou z nejvyšších na světě. V roce 2007 se Vietnam stal členem Světové obchodní organizace. Je též členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).


Belgie

Belgie (nizozemsky België, francouzsky Belgique, německy Belgien), oficiálně Belgické království, je federativní konstituční monarchie ležící v západní Evropě. Belgie hraničí s Francií (620 km) na jihu, s Lucemburskem (148 km) a Německem (167 km) na východě a s Nizozemskem (450 km) na severu. Ze severozápadu omývá Belgii Severní moře (66 km).

Belgie byla v minulosti součástí historického území zvaného Nizozemí. V současnosti je součástí významné jednotky regionální spolupráce a geopolitického uskupení zvaného Benelux, které tvoří spolu s Nizozemskem a Lucemburskem. Belgie je jednou ze šesti zakladatelských zemí Evropské unie (tato takzvaná Inner Six vykazuje dodnes vyšší kohezi než celá unie a působí jako širší geopolitické uskupení ). Belgické hlavní město Brusel je také sídlem Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu. Belgie přijala euro a je součástí schengenského prostoru. Patří rovněž k zakládajícím členům Severoatlantické aliance (NATO). Také NATO má své hlavní sídlo v Bruselu.

Francie

Francie (francouzsky La France, výslovnost /fʀɑ̃s/), oficiální název Francouzská republika (francouzsky République française, výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je stát, jehož většina území (někdy označovaná jako Metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě. Francouzskou republiku tvoří i tzv. Zámořská Francie, která zahrnuje území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. Francouzi metropolitní Francii kvůli jejímu geografickému tvaru často přezdívají L'Hexagone (šestiúhelník). K Francii patří také ostrov Korsika.

Je členskou zemí Severoatlantické aliance a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie a Organizace spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných jaderných mocností a členem sdružení osmi nejvyspělejších států světa G8. Spolu se Spojeným královstvím je Francie jedinou doposud existující koloniální velmocí.

Guernsey

Guernsey je druhý největší z Normanských ostrovů (Channel Islands). Leží v Lamanšském průlivu mezi pobřežím Francie a Británie.

Ostrov Guernsey má rozlohu 78 km2 a 65 228 obyvatel, administrativně se člení na 10 farností (parishes). Hlavním městem je Saint Peter Port se 16 300 obyvateli.

Itálie

Itálie, celým názvem Italská republika je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově. Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva samostatné městské státy: Vatikán (0,44 km²) a San Marino (39 km²). Itálii navíc patří území obklopené Švýcarskem zvané Campione d'Italia. Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské moře a Ligurské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Hlavním městem sjednocené Itálie je od roku 1870 Řím. Itálie je členem Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantické aliance (NATO), Rady Evropy, Evropské unie (EU), Eurozóny, Schengenského prostoru.

Itálie patří do skupiny sedmi nejbohatších a nejrozvinutějších států světa (G7) a je jejím zakladatelem. Společně s Nizozemskem, Belgií, Lucemburskem, Francií a Spolkovou republikou Německo byla zakladatelským státem Evropského hospodářského společenství (EHS), což byl předchůdce EU, a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Tyto nadstátní organizace vznikly na základě dvou Římských smluv, které byly podepsány v Římě 25. března 1957. Obě smlouvy vstoupily v platnost 1. ledna 1958.

Lucembursko

Lucembursko, oficiálně Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát sousedící s Belgií, Německem a Francií. Má kolem půl milionu obyvatel, většinou římskokatolického vyznání. Úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština.

Země je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie a OECD, hlavní a největší město Lucemburk je sídlem mnoha jejich institucí. Lucembursko má velmi rozvinutou ekonomiku. Dle Mezinárodního měnového fondu se jedná o ekonomiku s nejvyšším nominálním HDP na jednoho člověka na světě.

Monako

Monako, úředně Monacké knížectví ( Principauté de Monaco nebo Monaco) je městský stát ležící na středomořském pobřeží francouzské riviery – Azurového pobřeží. Monako má rozlohu 2,02 km 2 s počtem obyvatel 37 800. Je to nejmenší stát západní Evropy. Jde o druhý nejmenší stát na světě (po Vatikánu) a současně zemi s druhou největší hustotou osídlení (19 009 obyvatel na km²). Jeho jediným sousedem je Francie. Pevninská hranice činí 4,4 km a hranice s pobřežím je dlouhá 4,1 km. Nejlidnatější a nejslavnější čtvrtí tohoto městského státu je Monte Carlo. Monako je díky svým daňovým zákonům oblíbené mezi bohatými lidmi, ale často ho vyhledávají i turisté. Patří k hlavním ekonomickým mocnostem ve Středomoří. V roce 2014 tvořili milionáři 30 % populace, což je více než v Ženevě nebo Curychu. Stát nemá daň z příjmu a i jiné daně jsou nízké, často je Monako označované za daňový ráj. Stát je konstituční monarchií. Kníže (v současnosti Albert II.) má nicméně značný politický vliv, nesouměřitelný s jinými konstitučními monarchiemi. Rod Grimaldiů vládne v Monaku již od roku 1297. Úředním jazykem je francouzština, významnou roli hraje ale i jazyk monégasque a italština, neboť Itálie je blízkou, byť nikoli sousední zemí. Monako je členem Mezinárodní organizace frankofonie. Nezávislost na Francii Monako získalo roku 1861. Francie dnes zajišťuje jen vojenskou ochranu státu, jinak je zahraniční politika Monaka samostatná (byť vlastní hlas v OSN získalo až v roce 1993). K největším společenským událostem v zemi patří každoročně závod Formule 1, Grand Prix Monaka. Jde o jediný závod seriálu Formule 1, který se jezdí ve městě a nikoli na specializovaném okruhu. Místní fotbalový klub AS Monako, který hraje francouzskou ligu, sehrává roli neformální státní reprezentace (kterou jinak Monako v žádném sportu nemá). Monako není členem Evropské unie, ale podílí se na řadě eurounijních politik (např. celní unie) a užívá také jako svou měnu euro.

V 5. století př. n. l. byla na území dnešního Monaka založena fénická obchodní stanice, kterou Římané nazvali podle Héraklova chrámu Herculis Monoeci portus. V 6. století ovládli území Monaka dočasně Vizigóti, poté patřilo k Francké říši. Roku 1162 obdrželi janovští kupci v Monaku právo skladu. Na konci 13. století padla monacká pevnost do rukou Françoise Grimaldieho, poté, co (podle legendy) využil lsti, žádaje o vstup do pevnosti v rouše františkánského mnicha. Monako Grimaldiovci definitivně ovládli v roce 1419, od 15. století převážně pod francouzskou ochranou (vláda tohoto rodu, s výjimkou několika kratších období, pokračuje dodnes). V roce 1793 bylo Monako francouzskými revolučními vojsky dobyto a pod francouzskou správou zůstalo až do roku 1814. V roce 1815 bylo na Vídeňském kongresu dohodnuto, že nadále bude Monako pod protektorátem Sardinie. V revolučním roce 1848 přišlo Monako o 95 % svého území, když dvě monacká města Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost a oddělila se od něj. Zbývající část Monaka získala svrchovanost v roce 1861, kdy byla s Francií uzavřena francouzsko-monacká smlouva. Od roku 1850 se ale Monako potýkalo s těžkou hospodářskou situací, jelikož územní ztráta z roku 1848 znamenala i ztrátu ekonomickou, především omezením výnosů z prodeje citronů, pomerančů a oliv. Monacký kníže Karel III. Monacký se rozhodl ekonomickou situaci své malé země za každou cenu zlepšit a tak byly v roce 1856 na území Monaka vybudovány první přímořské lázně s kasinem. Skutečný rozkvět pak přišel se založením čtvrti Monte Carlo, kde bylo kasino otevřeno v roce 1866, a napojením Monte Carla na železnici z Francie. Od roku 1865 bylo Monako v celní unii s Francií. Od roku 1949 do roku 2005 vládl kníže Rainier III., který liberalizoval ústavu a posílil práva Národní rady. Po jeho smrti vládne jeho syn Albert II. V letech 1963 až 1993 byla nejsilnější stranou Národní a demokratická unie (UND), od roku 1993 má absolutní většinu Campora. V témže roce se Monako stalo členem OSN.

Vatikán

Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je vnitrozemský suverénní městský stát, enkláva uvnitř města Řím, hlavního města Itálie. S rozlohou přibližně 44 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel a rozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku 1929 na základě Lateránských smluv, které podepsal kardinál Pietro Gasparri jménem Svatého stolce a předseda vlády Benito Mussolini jménem království Itálie. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru (preambule a článek III.), nikoli jako o pozůstatku mnohem většího papežského státu (756–1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870.

Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchický, kterému vládne doživotně volený římský biskup – papež. Nejvyšší státní činitelé jsou všichni katoličtí duchovní různého národního původu. Od svého návratu z Avignonského zajetí v roce 1377 papežové sídlí převážně v Apoštolském paláci, který se nyní nachází ve Vatikánu.

Švýcarsko

Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, krátce Švýcarsko (zastarale Švýcary) – německy Schweizerische Eidgenossenschaft, Schweiz, francouzsky Confédération suisse, La Suisse, italsky Confederazione Svizzera, Svizzera, rétorománsky Confederaziun svizra, Svizra, latinsky Confoederatio Helvetica, Helvetia – je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Švýcarsko leží mezi Bodamským jezerem na severovýchodě, Ženevským jezerem na západě, Horním a Alpským Rýnem na východě a Rýnem na severu, Jurou na severu a jižními Alpami. Švýcarsko sousedí s následujícími státy, se kterými má suchozemské hranice: s Itálií je 734,2 km, s Francií 571,8 km, s Německem 345,7 km, s Rakouskem 165,1 km (přerušena Lichtenštejnskem) a s Lichtenštejnskem 41,1 km; celkem 1857,9 km.

V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy konfederace či spříseženství (spříseženstvo), ale z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se ze 26 kantonů, z nichž šest byly původně polokantony. Má 8,501 milionů obyvatel, z toho je více jak 1/5 cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě Bern, hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno.

Řecko

Řecko ( [eˈlaða] nebo Ελλάς [eˈlas]), oficiálně Řecká republika (Ελληνική Δημοκρατία), je stát ležící v jižní Evropě – na jihu Balkánského poloostrova. Rozkládá se jak na evropské pevnině, tak na četných ostrovech v Egejském, Krétském, Thráckém, Středozemním a Jónském moři. Jeho sousedy na pevnině jsou Albánie, Severní Makedonie, Bulharsko a Turecko. Hlavním městem jsou Athény. Úředním jazykem je řečtina.

Názvy řeckého národa a jeho země ve většině jazyků včetně češtiny vycházejí z některého z následujících tří zdrojů. První a nejčastější varianta, k níž patří české Řecko a např. také anglické Greece, francouzské Grèce i německé Griechenland, pochází z latinského výrazu Graeci, který byl podle Aristotela starověkým názvem Řeků. Druhá varianta, která se vyskytuje např. v tádžičtině a uzbečtině, vychází z názvu území Iónie (řecky Iónía). Třetí podobou, kterou používají i sami Řekové, je Héllas podle mýtické Heleny. Gruzínsky se Řekům říká Berdzeni podle gruzínského slova „brdzeni“, což znamená „moudrý“.

Guadeloupe

Guadeloupe je zámořský departement a zároveň zámořský region Francie ležící v Karibském moři přibližně 600 km severně od Jižní Ameriky a 600 km východně od Dominikánské republiky. Jedná se o větší dvojostrov a několik menších ostrovů v Závětrných ostrovech Malých Antil. Jako integrální část Francie je Guadeloupe součástí Evropské unie s postavením tzv. „nejvzdálenějšího regionu“.

Guadeloupe je součástí souostroví Malé Antily ležícího 600 km severně od Jižní Ameriky. Nejbližšími ostrovy jsou Dominika a Montserrat a Antigua. Nejvyšší horou je Soufriére měřící 1 467 metrů. Ostrov Guadeloupe tvoří vlastně dva ostrovy spojené úzkou šíjí: Basse-Terre (848 km²) a Grande-Terre (588 km²), kdysi nazývané Kariby společným jménem Karukera. Kromě hlavního dvojostrova patří pod Guadeloupe i okolní menší ostrovy Marie-Galante, Îles des Saintes a La Désirade.

Haiti

Haiti (Republika Haiti, République d'Haïti, Repiblik Ayiti) je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.

Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým národem v Latinské Americe, prvním postkoloniálními černochy vedeným státem a jediným národem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiti je jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli.

Kanada

Kanada (Canada, vyslovuj v angličtině a ve francouzštině) je rozlohou druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Inuity jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.

Martinik

Martinik (francouzsky Martinique) je zámořský region a zámořský departement Francie (č. 972), ležící na stejnojmenném ostrově v Karibském moři. Je součástí souostroví Malých Antil a nachází se mezi ostrovy Dominika a Svatá Lucie. Hlavním městem ostrova je Fort-de-France. Ostrov má rozlohu 1128 km², v roce 2009 na něm žilo 396 404 obyvatel a hustota osídlení dosahovala hodnoty 351 obyvatele na km². Žije zde 90 % černochů, 5 % bělochů a 5 % jiných etnik. Úředním jazykem je francouzština, používá se zde však i antilská kreolština.

Prvními Evropany, kteří narazili na Martinik, byli námořníci Kryštofa Kolumba. 15. června roku 1502 zde námořníci našli jen hrstky karibských indiánů, kteří ostrov nazývali Madinina, tedy ostrov květin. Příliv kolonistů tradiční domorodou kulturu brzy smetl ze světa.

Saint-Pierre a Miquelon

Saint-Pierre a Miquelon (francouzsky Saint-Pierre-et-Miquelon) je francouzské zámořské společenství sestávající z několika malých ostrovů u východního pobřeží Kanady nedaleko Newfoundlandu. Je to poslední zbytek bývalé kolonie Nová Francie.

Saint-Pierre a Miquelon byl pod francouzskou kontrolou od roku 1763. Některé vykopávky ovšem dokládají osídlení ostrovů už kolem roku 3000 př. n. l.

Spojené státy americké

Spojené státy americké (anglicky United States of America, používané také United States, zkratka US nebo USA, česky Spojené státy) jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Na souši sousedí s Kanadou a Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska) a na některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.


Svatý Bartoloměj

Svatý Bartoloměj ( Saint-Barthélemy) je ostrov v Karibském moři, který patří do souostroví Malé Antily. Od 22. února 2007 je zámořským společenstvím Francie. Do té doby byl součástí francouzského zámořského departementu Guadeloupe.

V předkolumbovské éře byl ostrov pravděpodobně navštěvován Taíny, východokaribským indiánským etnikem.

Svatý Martin

Saint-Martin (francouzsky oficiálně Collectivité de Saint-Martin) je zámořské společenství Francie ležící v severní části ostrova Svatý Martin, patřícího do karibského souostroví Malé Antily. Do 22. února 2007 bylo součástí francouzského zámořského departementu Guadeloupe. Hlavním městem je Marigot.

Jižní část ostrova zvaná Sint Maarten je součástí Nizozemského království.

Svatý Vincenc a Grenadiny

Svatý Vincenc a Grenadiny je ostrovní stát v Karibiku v souostroví Malé Antily, patří mezi Návětrné ostrovy, které leží při severním pobřeží Jižní Ameriky.

Většinu území státu svou rozlohou zaujímá ostrov Svatý Vincenc (344 km²), který je sopečného původu. Zbytek tvoří Grenadiny, skládající se z 32 menších korálových ostrůvků, z nichž je jen polovina osídlena. Většími ostrůvky jsou Bequia, Canouan, Mustique, Union Island. Podnebí je horké a vlhké. Velice časté jsou hurikány.

Trinidad a Tobago

Trinidad a Tobago je ostrovní stát v Karibském moři při severním pobřeží Jižní Ameriky na dvou ostrovech, Trinidadu a Tobagu, a dalších 20 malých ostrovech.


Francouzská Polynésie

Francouzská Polynésie ( Polynésie française) je zámořské společenství Francie v Oceánii tvořené 118 ostrovy rozesetými po území velkém asi jako celá Evropa.

Vědci se dnes všeobecně shodují, že právě Francouzská Polynésie je územím, které bylo osídleno lidmi jako jedno z posledních míst planety. Prvními ostrovy, které byly ve Francouzské Polynésii osídleny, byly Markézské ostrovy. Stalo se tak teprve ve druhém století před naším letopočtem.

Nová Kaledonie

Nová Kaledonie (francouzsky: Nouvelle-Calédonie) je francouzské zámořské území v Tichém oceánu. Má rozlohu 18 576 km² a v roce 2014 zde žilo přes 268 000 obyvatel. Správní středisko je Nouméa. Oficiálním jazykem je francouzština, ale široce se využívá melanéština a některá polynéská nářečí. Na ostrovech probíhá těžba niklu.

Novou Kaledonii tvoří skupina ostrovů v jihovýchodní Melanésii. S rozlohou 18 576 km² je 4,2× menší než Česká republika. Hlavní ostrov Nová Kaledonie, nazývaný také Grande Terre, zaujímá 90 % rozlohy země a leží 1 270 km severovýchodně od pobřeží Austrálie. Mezi další ostrovy a souostroví patří:

Vanuatu

Vanuatu, oficiálně Vanuatská republika je melanéský ostrovní stát v Oceánii. Souostroví se nachází 1 750 km východně od Austrálie, 500 km severovýchodně od Nové Kaledonie, západně od Fidži a jižně od Šalamounových ostrovů. Během koloniálního období se nazývalo Nové Hebridy.


Wallis a Futuna

Wallis a Futuna (francouzsky Wallis et Futuna) je francouzské zámořské společenství tvořené skupinou tří vulkanických tropických ostrovů (Wallis (Uvea), Futuna a Alofi) s rozptýlenými útesy v jižním Tichém oceánu mezi Fidži a Samoou.

Správním střediskem ostrovů je Mata-Utu.

Argentina

Argentina, oficiálně Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km). Počet obyvatel přesahuje 40 milionů. Hlavním městem je Buenos Aires. Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi a mluví španělsky.

Argentina je se svými 2 780 400 km² osmou největší zemí světa, čtvrtou největší na americkém kontinentu a největší španělskojazyčnou zemí planety. Má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe a druhou nejvyšší kvalitu života. Je členem G 20. Spolu s ostatními státy v oblasti vytváří sdružení volného obchodu Mercosur a politické společenství Unie jihoamerických národů, jež mělo být vytvářeno podle vzoru Evropské unie, v posledních letech však uvízlo na mrtvém bodě.

Brazílie

Brazilská federativní republika (República Federativa do Brasil) je federativní republika, největší a nejlidnatější stát Jižní Ameriky, pátý největší a také pátý nejlidnatější stát světa. Na severu sousedí s Francouzskou Guyanou, Surinamem, Guyanou, Venezuelou a Kolumbií; na západě s Peru, Bolívií a Paraguayí, na jihu s Argentinou a Uruguayí.

Na území Brazílie se rozkládá největší tropický deštný les na světě – Amazonský prales. Brazílie byla v minulosti největší kolonií Portugalska a portugalština je zde také úředním jazykem. Dnes je Brazílie největší zemí světa, kde se portugalsky mluví, a je jedinou portugalskyjazyčnou zemí v celé Americe. Metropolí Brazílie je město Brasília, plánovitě vybudovaná v letech 1956–1960 v brazilském vnitrozemí. Největším městem s 10 milióny obyvatel je São Paulo. V letech 1956–1961 byl brazilským prezidentem potomek českých přistěhovalců Juscelino Kubitschek.

Francouzská Guyana

Francouzská Guyana (francouzsky Guyane française) je francouzský zámořský departement, zámořský region a zároveň zámořské území Evropské unie v Jižní Americe. Je nejrozlehlejším departementem, pozemní hranice má se Surinamem a Brazílií.

Oficiální francouzský název je Guyane. Přívlastek „francouzská“ je pouze hovorový, aby se zabránilo záměně s Britskou Guyanou (dnešní Guyana) a Nizozemskou Guyanou (dnešní Surinam).

Jazyk

French language (English)  Lingua francese (Italiano)  Frans (Nederlands)  Français (Français)  Französische Sprache (Deutsch)  Língua francesa (Português)  Французский язык (Русский)  Idioma francés (Español)  Język francuski (Polski)  Franska (Svenska)  Limba franceză (Română)  フランス語 (日本語)  Френски език (Български)  프랑스어 (한국어)  Ranskan kieli (Suomi)  Bahasa Prancis (Bahasa Indonesia)  Prancūzų kalba (Lietuvių)  Fransk (Dansk)  Francouzština (Česky)  Француски језик (Српски / Srpski)  Prantsuse keel (Eesti)  Francúzština (Slovenčina)  Francia nyelv (Magyar)  Francuski jezik (Hrvatski)  Francoščina (Slovenščina)  Franču valoda (Latviešu)  Γαλλική γλώσσα (Ελληνικά) 
 mapnall@gmail.com