Jazyk - Hebrejština

Jazyk  >  Hebrejština

Hebrejština

Hebrejština (, ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou ( ivrit Tanach, též, lešon kodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (, ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.

Hebrejština patří do rodiny semitských jazyků, resp. ke kanaánské severozápadní skupině. Nejstarší dochované hebrejské texty pocházejí z 10. století př. n. l. (tzv. gezerský kalendář). V případě starších textů není možno hovořit o plné diferenciaci severozápadních semitských jazyků mezi jednotlivé jazyky či větve, hovoří se tedy spíše o společné protosemitštině nebo protokeneanštině.

Výraz hebrejština je odvozeno od řeckého slova (hebrajos), jímž Řekové a Římané občas označovali Židy. Samotní Židé svůj jazyk označovali jako ivrit (, doslova „jazyk Hebrejů“) či „svatý jazyk“ ( lešon ha-kodeš). Obě hebrejská označení jsou však doložena až z Mišny.

Státní území

Izrael

Izrael (, Jisra'el; : , Isrá'íl), oficiálně Stát Izrael (hebrejsky , ; arabsky , Daulat Isrá'íl), je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře. Na severu sousedí s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem. K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu (Judea a Samaří) a Pásmo Gazy, tj. území částečně spravovaná Palestinskou autonomií – tato území jsou Izraelem okupována od šestidenní války v roce 1967. Izrael je se svou populací 8,3 milionu obyvatel (2017), z níž většinu (75,4 %) tvoří Židé, jediným židovským státem na světě. Je rovněž domovem izraelských Arabů (20,6 % obyvatelstva), křesťanů, Drúzů a Samaritánů, stejně jako několika dalších náboženských a etnických menšin.

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.

Jazyk

Hebrew language (English)  Lingua ebraica (Italiano)  Hebreeuws (Nederlands)  Hébreu (Français)  Hebräische Sprache (Deutsch)  Língua hebraica (Português)  Иврит (Русский)  Idioma hebreo (Español)  Język hebrajski (Polski)  希伯来语 (中文)  Hebreiska (Svenska)  Limba ebraică (Română)  ヘブライ語 (日本語)  Іврит (Українська)  Иврит (Български)  히브리어 (한국어)  Heprea (Suomi)  Bahasa Ibrani (Bahasa Indonesia)  Hebrajų kalba (Lietuvių)  Hebraisk (Dansk)  Hebrejština (Česky)  İbranice (Türkçe)  Хебрејски језик (Српски / Srpski)  Heebrea keel (Eesti)  Hebrejčina (Slovenčina)  Héber nyelv (Magyar)  Hebrejski jezik (Hrvatski)  ภาษาฮีบรู (ไทย)  Hebrejščina (Slovenščina)  Ivrits (Latviešu)  Εβραϊκή γλώσσα (Ελληνικά)  Tiếng Hebrew (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com