Jazyk - Kečuánština

Jazyk  >  Kečuánština

Kečuánština

Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: 'lidská řeč'), je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. Následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.

Původně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která se postupně šíří na jih. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem puquina) a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako linguu francu v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.

Státní území

Bolívie

Bolívie, oficiálně Mnohonárodnostní stát Bolívie , je vnitrozemský stát Jižní Ameriky. Na západě hraničí s Peru a Chile, na jihu s Argentinou, na jihovýchodě s Paraguayí a na východě a severu pak s Brazílií. Své jméno má po prvním prezidentu Simónu Bolívarovi.


Peru

Peru (ve španělštině Perú, kečuánsky Piruw), oficiálním názvem Peruánská republika, je stát nacházející se na severozápadě Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Hlavním městem je Lima.

Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur Norte Chico (32. století před naším letopočtem) a později incká říše, největší stát předkolumbovské Ameriky. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v 16. století Španělskem a následně na něm vzniklo místokrálovství Peru, pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních José de San Martína a Simóna Bolívara, zvláště pak po rozhodující bitvě u Ayacucha. Poté prošlo Peru obdobími politických nepokojů, finančních krizí, válkou s Chile, jakož i fázemi stability a hospodářského růstu. Klíčovou postavou ekonomického vzmachu na konci 20. století byl prezident Alberto Fujimori, který si zároveň poradil s maoistickými teroristy z hnutí Světlá stezka. Na druhou stranu byl obviněn z porušování lidských práv a násilného potlačování opozice.

Jazyk

Quechua language (English)  Lingue quechua (Italiano)  Quechua (Nederlands)  Quechua (Français)  Quechua (Deutsch)  Língua quíchua (Português)  Кечуанские языки (Русский)  Lenguas quechuas (Español)  Język keczua (Polski)  克丘亞語 (中文)  Quechua (Svenska)  Limbi quechua (Română)  ケチュア語族 (日本語)  Кечуа (Українська)  Кечуа (Български)  케추아어족 (한국어)  Ketšua (Suomi)  Bahasa Quechua (Bahasa Indonesia)  Kečujų kalba (Lietuvių)  Quechua (Dansk)  Kečuánština (Česky)  Keçuva dilleri (Türkçe)  Кечуа (Српски / Srpski)  Ketšua keel (Eesti)  Kečuánčina (Slovenčina)  Kecsua nyelv (Magyar)  Kečuanski jezik (Hrvatski)  ภาษาเกชัว (ไทย)  Kečuanščina (Slovenščina)  Kečvu valoda (Latviešu)  Γλώσσες Κέτσουα (Ελληνικά)  Nhóm ngôn ngữ Quechua (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com