Požáry v Austrálii (2019–2020)
Sezóna požárů v Austrálii na přelomu let 2019 a 2020 (kdy je na jižní polokouli léto) zasáhla do ledna 2020 plochu 186 260 km², a to především v jihovýchodní části země (ve státech Victoria a Nový Jižní Wales). Během požárů bylo zničeno přes 2500 budov, vč. 1300 obytných domů a zemřelo 33 lidí, řada dalších byla nezvěstná. Požáry donutily vládu státu Nový Jižní Wales vyhlásit stav nouze a australskou armádu povolat rezervisty do boje s ohněm. Požárům předcházely rekordně vysoké teploty a sucho, které postihlo Austrálii.
Požáry se objevily již v letních měsících roku 2019 (tedy v době, kdy na jižní polokouli a v Austrálii panovala zima) a šířily se postupně do různých částí státu Nový Jižní Wales, především pobřeží, objevily se také na předměstí Sydney, největšího města země. Zaznamenáno jich bylo nejprve okolo stovky. Ve státě Victoria byla zasažena východní a jihovýchodní část území. Nemalá část požárů se uskutečnila na odlehlých místech a hasičské sbory se jim začaly věnovat až v prosinci 2019. Požáry také velmi vážně zasáhly stavy zvěře, uhořely tisíce volně žijících koal a dalších zvířat.
V polovině listopadu bylo rozhodnuto o vyslání hasičů z odlehlejších částí Austrálie do Nového Jižního Walesu; 300 lidí vyslal např. stát Victoria na boj s ohněm. Ke konci měsíce dorazilo do zasažené části země 100 hasičů ze Západní Austrálie a teritoria hlavního města. V téže době australská vláda také rozhodla o zapojení letectva, které mohlo hasičům zajistit podporu. Požáry pomáhali hasit také hasiči z USA, Kanady a Nového Zélandu.
Na přelomu prosince a ledna 2019 a 2020 si situace s požáry vynutila nasazení rezervistů australské armády. Kouř z požárů byl registrován i v Tasmánii a na Novém Zélandu. V některých australských městech způsobil rekordní hodnoty znečištění ovzduší.
Austrálie je kontinent, který patří mezi nejvíce náchylné k přírodním požárům. Požáry buše jsou zde součástí přirozeného krajinného cyklu. K intenzitě požárů buše však mohou přispět faktory, jako jsou změna klimatu, povětrnostní situace a lidské zásahy do vegetace; nejničivějším požárům v australské historii obvykle předcházely extrémně vysoké teploty, nízká relativní vlhkost a silný vítr, jejichž kombinací vznikaly ideální podmínky pro rychlé šíření ohně. Vědcí a agentury pro obhospodařování půdy souhlasí s tím, že hlavními příčinami požárů v sezóně 2019–2020 bylo nadprůměrně vyschlé dřevo keřů, díky rekordním teplotám a suchu, doprovázené silně větrným počasím. Politická povaha krize vzniklá spolu s požáry a s ní souvisejících otázky však vedly také k šíření velkého množství dezinformací o příčinách požárů, k zanedbávání důvěryhodného vědeckého výzkumu, znaleckých posudků a předchozích vládních analýz.
Požáry se objevily již v letních měsících roku 2019 (tedy v době, kdy na jižní polokouli a v Austrálii panovala zima) a šířily se postupně do různých částí státu Nový Jižní Wales, především pobřeží, objevily se také na předměstí Sydney, největšího města země. Zaznamenáno jich bylo nejprve okolo stovky. Ve státě Victoria byla zasažena východní a jihovýchodní část území. Nemalá část požárů se uskutečnila na odlehlých místech a hasičské sbory se jim začaly věnovat až v prosinci 2019. Požáry také velmi vážně zasáhly stavy zvěře, uhořely tisíce volně žijících koal a dalších zvířat.
V polovině listopadu bylo rozhodnuto o vyslání hasičů z odlehlejších částí Austrálie do Nového Jižního Walesu; 300 lidí vyslal např. stát Victoria na boj s ohněm. Ke konci měsíce dorazilo do zasažené části země 100 hasičů ze Západní Austrálie a teritoria hlavního města. V téže době australská vláda také rozhodla o zapojení letectva, které mohlo hasičům zajistit podporu. Požáry pomáhali hasit také hasiči z USA, Kanady a Nového Zélandu.
Na přelomu prosince a ledna 2019 a 2020 si situace s požáry vynutila nasazení rezervistů australské armády. Kouř z požárů byl registrován i v Tasmánii a na Novém Zélandu. V některých australských městech způsobil rekordní hodnoty znečištění ovzduší.
Austrálie je kontinent, který patří mezi nejvíce náchylné k přírodním požárům. Požáry buše jsou zde součástí přirozeného krajinného cyklu. K intenzitě požárů buše však mohou přispět faktory, jako jsou změna klimatu, povětrnostní situace a lidské zásahy do vegetace; nejničivějším požárům v australské historii obvykle předcházely extrémně vysoké teploty, nízká relativní vlhkost a silný vítr, jejichž kombinací vznikaly ideální podmínky pro rychlé šíření ohně. Vědcí a agentury pro obhospodařování půdy souhlasí s tím, že hlavními příčinami požárů v sezóně 2019–2020 bylo nadprůměrně vyschlé dřevo keřů, díky rekordním teplotám a suchu, doprovázené silně větrným počasím. Politická povaha krize vzniklá spolu s požáry a s ní souvisejících otázky však vedly také k šíření velkého množství dezinformací o příčinách požárů, k zanedbávání důvěryhodného vědeckého výzkumu, znaleckých posudků a předchozích vládních analýz.
Státní území
-
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz, ), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov Tasmánie a množství menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalomounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem. Austrálie je největší zemí Oceánie a šestou největší zemí na světě podle celkové rozlohy (7 617 930 kilometrů čtverečních). Její populace, skládající se z 26 milionů lidí je vysoce urbanizovaná a vysoce koncentrovaná na východním pobřeží. Hlavním městem je Canberra a největším Sydney. Další důležité městské oblasti v zemi jsou Melbourne, Brisbane, Perth a Adelaide.
Austrálci osídlovali Austrálii (kontinent) po asi 65 000 let před prvním příjezdem průzkumníku Spojených provincií nizozemských (dnešního Nizozemska) na začátku 17. století, kteří území pojmenovali jako Nové Holandsko. V roce 1770 si východní část Austrálie vyžádalo Království Velké Británie a původně se usadila tím, že transpontovala trestance do kolonie Nový Jižní Wales od 26. ledna 1788, což je datum, které se stalo australským národním dnem. Populace v následujících desetiletích neustále rostla a v době zlaté horečky v padesátých letech byla většina kontinentu prozkoumána evropskými osadníky a bylo založeno dalších pět samosprávných kolonií koruny. Dne 1. ledna 1901 se šest kolonií federovalo a vytvořilo Australské společenství. Austrálie si od té doby udržuje stabilní liberálně demokratický politický systém, který funguje jako federální parlamentní konstituční monarchie a zahrnuje šest států a deset teritotií.