Bedford
Bedford je obchodní město v hrabství Bedfordshire v Anglii. Má obyvatel. Bedford je historicky krajské město kraje Bedfordshire. Bedford byl založen na řece Great Ouse. Žije zde však početná menšina Italů, třicet procent obyvatel Bedfordu je italského původu. Starostou města Bedford je David Stuart Hodgson ze strany Liberárních demokratů.
Bedford byl od raného středověku obchodním městem. V roce 796 zde byl pohřben anglosaský král Offa z Mercie. V roce 886 se Bedford stal hraničním městem, které oddělovalo Wessex a Danelaw. V roce 919 zde Eduard I. Starší na jižní straně řeky Great Ouse nechal vybudovat první známou pevnost (hrad), která však byla zničena Dány. Vilém II. dal Bedford a jeho okolí Paine de Beauchampovi, který zde postavil nový, mohutný hrad. Ten byl však zbořen v roce 1224 a dnes z něj zbylo jen několik kamenů a hlína.
Od 16. století se Bedford a velká část Bedfordshire staly jedním z hlavních center anglického krajkářského průmyslu, jenž v Bedfordu přetrvával až do počátku 20. století. Řeka Great Ouse se v roce 1689 stala splavnou až do Bedfordu. Význam splavnosti řeky upadal s pivovarnictvím, které se ve městě stalo hlavním průmyslovým odvětvím.
Bedford byl od raného středověku obchodním městem. V roce 796 zde byl pohřben anglosaský král Offa z Mercie. V roce 886 se Bedford stal hraničním městem, které oddělovalo Wessex a Danelaw. V roce 919 zde Eduard I. Starší na jižní straně řeky Great Ouse nechal vybudovat první známou pevnost (hrad), která však byla zničena Dány. Vilém II. dal Bedford a jeho okolí Paine de Beauchampovi, který zde postavil nový, mohutný hrad. Ten byl však zbořen v roce 1224 a dnes z něj zbylo jen několik kamenů a hlína.
Od 16. století se Bedford a velká část Bedfordshire staly jedním z hlavních center anglického krajkářského průmyslu, jenž v Bedfordu přetrvával až do počátku 20. století. Řeka Great Ouse se v roce 1689 stala splavnou až do Bedfordu. Význam splavnosti řeky upadal s pivovarnictvím, které se ve městě stalo hlavním průmyslovým odvětvím.
Mapa - Bedford
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |