Mapa - Bács-Kiskun (Bács-Kiskun county)

Bács-Kiskun (Bács-Kiskun county)
Bács-Kiskun [báč-kiškun] je největší župa v Maďarsku. Vznikla při administrativní reformě roku 1950 sloučením maďarského zbytku župy Bács-Bodrog a jižní poloviny dosavadní župy Pest-Pilis-Solt-Kiskun. Hlavním městem je Kecskemét, dalšími významnými městy jsou Baja a Kalocsa.

Bács-Kiskun hraničí se župami Baranya, Tolna, Fejér, Pest, Jász-Nagykun-Szolnok, Csongrád-Csanád a na jihu se Srbskem a velmi krátce i s Chorvatskem.

Území župy se nachází v plochém Dunajsko-Tiském meziříčí (Duna-Tisza köze), jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 94 a 174 metry. Nejvyšším bodem je Ólom-hegy ("Olověná hora") na vrcholu písečné duny Illancs. Západní hranici župy tvoří veletok Dunaj, jinak je území poměrně suché a jeho značnou část pokrývá step, chráněná v Malokumánském národním parku.

 
Mapa - Bács-Kiskun (Bács-Kiskun county)
Mapa
Google Earth - Mapa - Bács-Kiskun
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Bács-Kiskun
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Bács-Kiskun
OpenStreetMap
Mapa - Bács-Kiskun - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Bács-Kiskun - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Bács-Kiskun - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Bács-Kiskun - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Bács-Kiskun - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Bács-Kiskun - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Bács-Kiskun - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Bács-Kiskun - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Bács-Kiskun - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Bács-Kiskun - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka
Maďarsko (, v letech 1989–2011 plným názvem Maďarská republika,, s účinností od 1. ledna 2012 byl dlouhý název Maďarská republika nahrazen názvem Maďarsko ), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
HUF Maďarský forint (Hungarian forint) Ft 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Rakousko 
  •  Rumunsko 
  •  Slovensko 
  •  Slovinsko 
  •  Srbsko 
  •  Ukrajina