Chang-čou (Hangzhou Shi)
Chang-čou (čínsky: ; pinyin: Hángzhōu) je město v Čínské lidové republice, v jejímž administrativním systému je hlavním a zároveň nejlidnatějším městem provincie Če-ťiang. Leží asi 200 km jihojihozápadně od Šanghaje na řece Čchien-tchang, jejíž estuárovité ústí vytváří takzvaná changčouská zátoka, který odděluje města Šanghaj a Ning-po. Chang-čou nabylo na významu díky tomu, že leží na jižním konci dodnes využívaného Velkého kanálu a zároveň bylo po většinu posledního tisíciletí jedno z nejproslulejších a nejbohatších měst Číny.
Chang-čou je subprovinčním městem a tvoří jádro changčouské metropolitní oblasti, která je v Číně čtvrtou největší. Podle údajů z šestého sčítání lidu Čínské lidové republiky měla tato metropolitní oblast 21,1 milionů obyvatel na ploše 34 585 km2. V changčouské prefektuře pak v roce 2015 bylo registrováno 9 018 000 obyvatel.
Západním jezeře Město je cílem mnoha turistů. Mezi turisticky zajímavá místa v Chang-čou patří jak nádherné okolí Západního jezera, tak i kulturní dědictví reprezentované starobylými pagodami, chrámy a parky. Městským stromem je kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora) a rostlinou osmant vonný (Osmanthus fragrans).
V září 2015 bylo oznámeno, že bude Chang-čou pořádat Asijské hry v roce 2022 a stane se tak po Asijských hrách v roce 1990 v Pekingu a v roce 2010 v Kantonu teprve třetím čínským městem, kde se budou konat.
Chang-čou začíná v současné době upevňovat svou pozici technologického střediska a sídlí zde internetový obchod Alibaba. V roce 2016 se zde konal jedenáctý summit skupiny G20.
Chang-čou je subprovinčním městem a tvoří jádro changčouské metropolitní oblasti, která je v Číně čtvrtou největší. Podle údajů z šestého sčítání lidu Čínské lidové republiky měla tato metropolitní oblast 21,1 milionů obyvatel na ploše 34 585 km2. V changčouské prefektuře pak v roce 2015 bylo registrováno 9 018 000 obyvatel.
Západním jezeře Město je cílem mnoha turistů. Mezi turisticky zajímavá místa v Chang-čou patří jak nádherné okolí Západního jezera, tak i kulturní dědictví reprezentované starobylými pagodami, chrámy a parky. Městským stromem je kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora) a rostlinou osmant vonný (Osmanthus fragrans).
V září 2015 bylo oznámeno, že bude Chang-čou pořádat Asijské hry v roce 2022 a stane se tak po Asijských hrách v roce 1990 v Pekingu a v roce 2010 v Kantonu teprve třetím čínským městem, kde se budou konat.
Chang-čou začíná v současné době upevňovat svou pozici technologického střediska a sídlí zde internetový obchod Alibaba. V roce 2016 se zde konal jedenáctý summit skupiny G20.
Mapa - Chang-čou (Hangzhou Shi)
Mapa
Státní území - Čína
 |
 |
| Vlajka Čínské lidové republiky | |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| UG | Ujgurština (Uighur language) |
| ZA | Čuangština (Zhuang language) |
| ZH | Čínština (Chinese language) |