Edinburgh (City of Edinburgh)
Edinburgh je jednou z 32 správních jednotek Skotska, tzv. council areas. Jako sídlo skotské vlády (Scottish Government) a Skotského parlamentu je Edinburgh politickým a administrativním centrem země. Spolu s Glasgowem je také centrem kultury, vysokého školství a vědy ve Skotsku. V Edinburghu zasedá Skotský nejvyšší soud.
Ve městě se každoročně koná tradiční divadelní Edinburský festival, mezinárodní filmový festival a také Edinburgh Military Tattoo, festival vojenské historie. Město bylo v roce 1995 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Každoročně je navštíví na 11 milionů turistů.
Město je rozděleno na dvě části údolím, v němž od západu k východu vedou desítky kolejí železnice k nádraží Waverley Station.
Dominantou větší, jižní části je historické jádro Starého Města (Old Town), jemuž vévodí hrad s katedrálou sv. Jiljí. K němu vede nahoru královská cesta zvaná Royal Mile (Královská míle), zakončená dole královským palácem Holyroodhouse. Historické budovy univerzity tvoří novogotická dvouvěžová Nová kolej v kopci pod hradem a barokní Stará kolej univerzity na jižní straně Nicolson Street. Východní horizont města lemuje původně královský vrch upravený na Holyrood Park, jehož nejvyšším pahorkem je mytické sídlo krále Artuše v nadmořské výšce 250 metrů.
Severní část města tvoří Nové Město (New Town) s návrším Calton Hill, pomníkem a astronomickou observatoří. Jižní hranici tvoří rušná Princes Street s parkem a čtyřmi pomníky, z nichž nejvyšší je novogotická věž se sochou spisovatele Waltera Scotta. Dominantou Nového Města je věžová budova hotelu Balmoral na nároží Princes Street a kamenného mostu Northbridge.
Mapa - Edinburgh (City of Edinburgh)
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |