Firth of Clyde
Přepravní loď u ostrova Arran Firth of Clyde je záliv (ang. firth) ve Skotsku na západ od města Glasgow. Záliv je součástí Atlantského oceánu a ústí do něj řeka Clyde. Se zálivem je také propojeno několik jezer, jako třeba Gare Loch, Loch Long, Holy Loch, nebo Loch Striven. Na jeho pobřeží lze najít města Greenock a Port Glasgow. Záliv měl od nepaměti velký význam pro skotské hospodářství, a to nejen díky množství přístavů a loděnic, ale také díky rybám.V zálivu se nachází mnoho ostrovů a poloostrovů, které spolu s pevninou spojuje 12 pravidelných lodních linek.
Se zálivem Firth of Forth na východě Skotska jej propojuje Kanál Forth–Clyde.
Za 2. světové války zde měla svoji námořní základnu britská Home Fleet.
* Ardrossan, Ayr
* Barassie, Brodick
* Campbeltown, Cardross, Carradale
* Dumbarton, Dunoon
* Fairlie
* Gourock, Greenock, Girvan
* Helensburgh, Hunter's Quay, Hunterston
Se zálivem Firth of Forth na východě Skotska jej propojuje Kanál Forth–Clyde.
Za 2. světové války zde měla svoji námořní základnu britská Home Fleet.
* Ardrossan, Ayr
* Barassie, Brodick
* Campbeltown, Cardross, Carradale
* Dumbarton, Dunoon
* Fairlie
* Gourock, Greenock, Girvan
* Helensburgh, Hunter's Quay, Hunterston
Mapa - Firth of Clyde
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |