Džalalabadská oblast (Jalal-Abad oblast)
Džalalabadská oblast má rozlohu 33 647 kilometrů čtverečních (16,9% z celkové rozlohy země).
Na jihu této oblasti leží Ferganská kotlina. Zbytek oblasti je hornatý. Jedna z hlavních silnic v této oblasti, M41, vede z Biškeku do Oše a má velké množství zatáček. Další silnice vede po jižní hranici oblasti téměř k západnímu cípu a pak se otáčí na severovýchod od údolí Chatkalské kotliny k Kyzyl-Adyru v Talaské oblasti. Další významná silnice (v zimě uzavřená) vede z Kazarmanu do Narynu.
Nedílnou součástí energetického systému v oblasti je vodní elektrárna Toktogul, která dodává elektřinu a vodu do Kyrgyzstánu a také do sousedních zemí.
Mapa - Džalalabadská oblast (Jalal-Abad oblast)
Mapa
Státní území - Kyrgyzstán
Vlajka Kyrgyzstánu |
Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13. století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky. V roce 1876 se stala součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
KGS | Kyrgyzský som (Kyrgyzstani som) | Ñ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
KY | Kyrgyzština (Kirghiz language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UZ | Uzbečtina (Uzbek language) |