Jasy (Municipiul Iaşi)
Jasy ( [jaš]; ) je druhé největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s Moldavskem a v roce 2016 zde žilo 362 142 lidí. V historii bylo hlavním městem Moldavského knížectví a významným centrem rumunského národního obrození. Je zde sídlo pravoslavného patriarchy a katolického biskupa.
Jasy na začátku 18. století První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408, z dokumentu knížete Alexandra Dobrého. Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene Jazygů, kteří zde žili ještě před příchodem Římanů. V roce 1564 princ Alexandru Lăpușneanu zvolil Jasy za hlavní město Moldávie; nahradilo tak Sučavu. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili Tataři, v roce 1538 pak Turci. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel. Roku 1640 založil kníže Vasile Lupu první latinskou školu a od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 tu byla mírem ukončena šestá rusko-turecká válka.
Roku 1835 vznikla Academia Mihaileana, z níž roku 1860 vznikla první rumunská univerzita. Do roku 1859 byly Jasy hlavním městem Moldavského knížectví, poté až do roku 1861 Spojeného knížectví Moldavska a Valašska, kdy se sídlo vlády přesunulo do Bukurešti, takže město ztratilo na významu. Během okupace Bukurešti Němci za první světové války v roce 1916 plnily Jasy na dva roky funkci provizorního hlavního města Rumunského království. V listopadu roku 1918 bylo však sídlo vlády opět, a již natrvalo, přesunuto do Bukurešti.
Roku 1900 tvořili Židé polovinu, v roce 1930 asi třetinu obyvatel města. 29. června 1941 proběhl ve městě pogrom, jehož obětí se stalo asi 13 tisíc Židů a přes 100 synagog bylo vypáleno. Během 2. světové války zde bojovali opět Němci, tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku 1944 město osvobodila Rudá armáda.
Jasy na začátku 18. století První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408, z dokumentu knížete Alexandra Dobrého. Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene Jazygů, kteří zde žili ještě před příchodem Římanů. V roce 1564 princ Alexandru Lăpușneanu zvolil Jasy za hlavní město Moldávie; nahradilo tak Sučavu. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili Tataři, v roce 1538 pak Turci. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel. Roku 1640 založil kníže Vasile Lupu první latinskou školu a od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 tu byla mírem ukončena šestá rusko-turecká válka.
Roku 1835 vznikla Academia Mihaileana, z níž roku 1860 vznikla první rumunská univerzita. Do roku 1859 byly Jasy hlavním městem Moldavského knížectví, poté až do roku 1861 Spojeného knížectví Moldavska a Valašska, kdy se sídlo vlády přesunulo do Bukurešti, takže město ztratilo na významu. Během okupace Bukurešti Němci za první světové války v roce 1916 plnily Jasy na dva roky funkci provizorního hlavního města Rumunského království. V listopadu roku 1918 bylo však sídlo vlády opět, a již natrvalo, přesunuto do Bukurešti.
Roku 1900 tvořili Židé polovinu, v roce 1930 asi třetinu obyvatel města. 29. června 1941 proběhl ve městě pogrom, jehož obětí se stalo asi 13 tisíc Židů a přes 100 synagog bylo vypáleno. Během 2. světové války zde bojovali opět Němci, tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku 1944 město osvobodila Rudá armáda.
Mapa - Jasy (Municipiul Iaşi)
Mapa
Státní území - Rumunsko
Rumunská vlajka |
S celkovou rozlohou 238 397 kilometrů čtverečních a 20 miliony obyvatel je Rumunsko 8. největším a 6. nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Jeho hlavním a největším městem je Bukurešť, kde žije 1,8 milionu obyvatel, což z ní činí šesté největší město v EU. Rumunsko má 47. největší ekonomiku na světě podle nominálního hrubého domácího produktu. Od roku 2000 zaznamenává značný ekonomický růst, od roku 2017 dokonce největší v EU (spolu s Irskem).
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RON | Rumunský lei (Romanian leu) | lei | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |
RO | Rumunština (Romanian language) |