Kadıköy (řecky Χαλκηδών nebo Καλχηδών, v češtině též jako Chalkedon, Kalchédón či Chalcedon) je rozsáhlou kosmopolitní městskou částí Istanbulu. Nachází se na severním břehu Marmarského moře. Pokud se nacházíte v historické čtvrti Evropského Istanbulu a podíváte se přes Bospor na druhou stranu, zahlédnete právě Kadıköy (poznáte jej podle horkovzdušného balónu připevněného v přístavišti). Kadıköy je nejen samostatnou Istanbulskou provincií, ale stejně tak se jmenuje také její historické a kulturní centrum s četnými kiny, bary, restauracemi, obchody, galeriemi, rybím bazarem a antickými uličkami. Tak jak se češi v Praze scházejí na Václavském náměstí pod koněm, tak se i Turci scházejí v Kadıköy pod sochou býka (turecky: boa), která je umístěna na kopci od přístaviště Eminönü, kterému se říká šesticestí (turecky: Altıyol).
Mehmedem II Chalkedon bylo starověké přístavní město v Bíthýnii v Malé Asii, téměř naproti Byzantiu, na jih od Scutari. Původně byl Chalkedon megarskou kolonií založenou na místě o tolik horším než se naskýtalo na opačném břehu, že si vysloužil ve věštbě jméno „město slepých“ (caecorum oppidum, Plinius Starší). Ve svých raných dějinách těžil z bohatství Byzantia, byl dobyt satrapou Otanem (kolem roku 513 př. n. l.) a dlouho kolísal mezi spartskými a athénskými zájmy; nakonec jej pergamský král Attalos III. odkázal roku 133 př. n. l. Římanům. Město téměř zničil pontský král Mithridatés VI., avšak během doby císařské se opět vzmohlo a vyrostlo v něm mnoho nových veřejných staveb. Tento rozkvět ukončily ve 3. století n. l. vpády Gótů do Malé Asie, jež místním způsobily značné škody. Další pohroma pak přišla o sto let později, kdy bylo město vypleněno vojsky císaře Valenta za podporu uzurpátora Procopia. Ze sutin budov nechal Valens postavit akvadukt v Konstantinopoli. Svůj význam si Chalkedon přesto podržel až do konce starověku a roku 451 hostil čtvrtý ekumenický koncil. V letech 616–626 ho drželi Peršané, kteří se za krále Husrava II. pokoušeli dobýt Konstantinopol. Od těch dob nastal pomalý úpadek, provázený rozpadem antických staveb. Osmanští Turci použili materiál z rumiště na výstavbu Istanbulu. Kadıköy se pyšní nejstarší mešitou v Istanbulu, která byla postavena téměř století před dobytím Istanbulu Osmanskými Turky v roce 1453. Když Osmané dobyli Istanbul, Chalkedon byl pouhým venkovským sídlem mimo ochranu města. Brzy nato byla toto osídlení připojeno k jurisdikci ostatních Konstantinopolských soudů, odkud pochází i dnešní název Kadıköy neboli "Vesnice soudce". Během Osmanské vlády se stal Kadıköy významným trhem pro zemědělské výrobky a časem se stal rezidenční oblastí pro lidi, kteří mohli dojíždět do města lodí. Lidé žijící v Kadıköy byly typickou směsí Osmanské doby: Arméni, Řekové, Židé a Turci. V dnešním Kadıköy můžete navštívit několik kostelů (řeckých, arménských, srbských, katolických, protestantských) a synagog.