Kuvajt (Kuwait City)
Panorama Kuvajtu, [[mrakodrapy jsou zde až 372 metrů vysoké. V budoucnu se zde má začít stavět Madinat al-Hareer, který má být vysoký až 1 001 metrů. Měla by to být nejvyšší budova na světě
Město Kuvajt (též Kuwait City nebo Al-Kuwait; arabsky الكويت) je hlavní a největší město ve státě Kuvajt, ležícího na severozápadním pobřeží perského zálivu. Město má podle odhadu 534 964 obyvatel (odhad z roku 2014) uvnitř hranic města a 2,38 milionu v metropolitní oblasti. Ve městě se nachází kuvajtský parlament (Majlis al-Umma), většina vládních úřadů, sídlo většiny kuvajtských společností a bank a je také politickým, kulturním a ekonomickým centrum emirátu.
Město Kuvajt bylo poprvé osídleno na počátku 18. století klanem Al-Sabah, později vládnoucí rod v Kuvajtu, větev kmene Al-Utūb, jenž je spojená s rodem Al-Chálífa, která vládne v Bahrajnu). Město má své jméno odvozené z opuštěné pevnosti, která se zde nachází a jejíž název zní "Kut" (كوت), což je arabský výraz pro pevnost u moře.
Od roku 1760, kdy zde byl postaven první dům, se osada rychle rozrůstala a časem mělo město svou vlastní flotilu složenou z arabských plachetnic "Dhow" a mělo mnoho obchodních vztahů s Bagdádem a Damaškem. Město Kuvajt bylo na počátku 19. století úspěšný a prosperující přístav. Prosperita a konkurenceschopnost dala vzniknout mnoha sporům a válkám s okolím, kvůli kterým byl emirát nucen přistoupit na podmínky Britů, aby jim zajistili námořní ochranu. Díky objevu ropy v roce 1936 se výrazně zlepšila životní úroveň města, včetně zdravotnických a vzdělávacích služeb. V roce 1979 byla postavena nejznámější ikona města – Kuvajtské věže.
Dne 2. srpna 1990 se irácké síly zmocnily města a do 8. srpna jej připojily k emirátu. Během okupace bylo město značně poškozeno a mnoho budov bylo nenávratně zničeno, bohužel včetně kuvajtského národního muzea. Po odchodu iráckých vojsk v lednu 1991 se zahraniční investoři a kuvajtská vláda aktivně podílet na modernizaci města se snahou udělat z něj konkurenceschopné centrum této oblasti. Od konce války začal emirát hospodářsky růst. Bylo postaveno mnoho hotelů, nákupních středisek, úřadů ap.
Město Kuvajt (též Kuwait City nebo Al-Kuwait; arabsky الكويت) je hlavní a největší město ve státě Kuvajt, ležícího na severozápadním pobřeží perského zálivu. Město má podle odhadu 534 964 obyvatel (odhad z roku 2014) uvnitř hranic města a 2,38 milionu v metropolitní oblasti. Ve městě se nachází kuvajtský parlament (Majlis al-Umma), většina vládních úřadů, sídlo většiny kuvajtských společností a bank a je také politickým, kulturním a ekonomickým centrum emirátu.
Město Kuvajt bylo poprvé osídleno na počátku 18. století klanem Al-Sabah, později vládnoucí rod v Kuvajtu, větev kmene Al-Utūb, jenž je spojená s rodem Al-Chálífa, která vládne v Bahrajnu). Město má své jméno odvozené z opuštěné pevnosti, která se zde nachází a jejíž název zní "Kut" (كوت), což je arabský výraz pro pevnost u moře.
Od roku 1760, kdy zde byl postaven první dům, se osada rychle rozrůstala a časem mělo město svou vlastní flotilu složenou z arabských plachetnic "Dhow" a mělo mnoho obchodních vztahů s Bagdádem a Damaškem. Město Kuvajt bylo na počátku 19. století úspěšný a prosperující přístav. Prosperita a konkurenceschopnost dala vzniknout mnoha sporům a válkám s okolím, kvůli kterým byl emirát nucen přistoupit na podmínky Britů, aby jim zajistili námořní ochranu. Díky objevu ropy v roce 1936 se výrazně zlepšila životní úroveň města, včetně zdravotnických a vzdělávacích služeb. V roce 1979 byla postavena nejznámější ikona města – Kuvajtské věže.
Dne 2. srpna 1990 se irácké síly zmocnily města a do 8. srpna jej připojily k emirátu. Během okupace bylo město značně poškozeno a mnoho budov bylo nenávratně zničeno, bohužel včetně kuvajtského národního muzea. Po odchodu iráckých vojsk v lednu 1991 se zahraniční investoři a kuvajtská vláda aktivně podílet na modernizaci města se snahou udělat z něj konkurenceschopné centrum této oblasti. Od konce války začal emirát hospodářsky růst. Bylo postaveno mnoho hotelů, nákupních středisek, úřadů ap.
Mapa - Kuvajt (Kuwait City)
Mapa
Státní území - Kuvajt
 |
 |
| Kuvajtská vlajka | |
Historicky byl Kuvajt velmi strategickým obchodním přístavem mezi Mezopotámií a Indií. V současnosti je jeho ekonomika postavená na ropě, země se řadí k hlavním světovým producentům této suroviny. Udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % světových zásob ropy. To představuje šesté největší zásoby na světě. Objeveny byly v roce 1938, v roce 1946 byla ropa poprvé vyvezena. Následoval mohutný rozvoj a modernizace země. Zlaté časy trvaly do roku 1982, kdy se zhroutila kuvajtská burza a Kuvajt zažil období nestability, které vyvrcholilo invazí ze sousedního Iráku v roce 1990. Irácká vojska byla vyhnána za pomoci mezinárodní aliance vedené Spojenými státy. Prosperita se vrátila, nicméně v nultých letech 21. století přišla nečekaná stagnace, kterou se Kuvajt rozhodl vyřešit strategickým partnerstvím s Čínou. V současnosti je Kuvajt považován za hlavního spojence Číny v oblasti.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| KWD | Kuvajtský dinár (Kuwaiti dinar) | دك | 3 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| AR | Arabština (Arabic language) |