Mapa - Malajsie (Malaysia)

Malajsie (Malaysia)
Malajsijská vlajka
Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.

Země má přes 32 milionů obyvatel. Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní islám vyzdvihuje jako „náboženství federace“. Náboženství mají náboženskou svobodu, mezi sebou se tolerují, ale vystoupení z islámu je trestné. Islám vyznává asi 61 procent populace, významné jsou menšiny buddhistická (20 procent), křesťanská (9 procent) a hinduistická (6 procent). Různá domorodá etnika, která se v Malajsii shrnují pod pojem bumiputera, představují asi 70 procent populace země. Největší z nich jsou Malajci, kteří tvoří asi 50 procent populace země. Z nedomorodých etnik je významná menšina Číňanů (23 procent) a Indů (7 procent). Oficiálním úředním jazykem je malajsijština (bahasa Malaysia), jejíž nejčastější formou je ovšem malajština (vzhledem k citlivé národnostní otázce se v Malajsii mezi těmito pojmy rozlišuje, stejně jako mezi pojmy Malajec a Malajsijec, ovšem ve světě se tak obvykle nečiní a často se užívají jako synonyma).

Hlavním městem je Kuala Lumpur, ale federální vláda již přesídlila do zcela nově budovaného města Putrajaya. Malajsie je členem OSN, Commonwealthu, Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Organizace islámské spolupráce, Asijsko-pacifického hospodářského společenství a Hnutí nezúčastněných zemí. Měnou je od roku 1963 Malajsijský ringgit. Roku 1973 Malajsie odstoupila od dohody s Brunejí a Singapurem fakticky ustavující měnovou unii. Malajská ekonomika hraje stále větší roli v ekonomice světové, hrubý domácí produkt (HDP) v zemi roste od zisku nezávislosti průměrným tempem 6,5 % ročně. Podle Mezinárodního měnového fondu je tato ekonomika již 29. největší na světě (z hlediska HDP v paritě kupní síly).

Tropická Malajsie patří mezi 17 zemí s největší biodiverzitou na světě, které obsahují většinu přírodních druhů s mnoha endemity.

Portugalská pevnost A Famosa z 16. století

Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli byli Negritové. Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indočíny, Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát. Byla rovněž pod silným vlivem Číny i Indie. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, díky námořní velmoci (thalasokracii) Šrívidžaja, která měla hlavní sídlo v Palembangu na Sumatře (dnes součást Indonésie) a Malajsie se octla pod jejím silným vlivem. Islám se začal šířit ve 14. století. V jeho šíření sehrál klíčovou úlohu Malacký sultanát, který roku 1402 založil sultán Paramešvára, jenž byl původně uprchlým posledním králem království Singapura, které neodolalo tlaku Ajutthajského království a říše Madžapahit. Malacký sultanát je první významný stát, který měl sídlo na území dnešní Malajsie. Hlavním městem se stala Malakka. Paramešvára učinil z Malakky centrum obchodu, především s kořením, čínským porcelánem a hedvábím. Zpočátku byl islám jen náboženstvím vládnoucí elity, později však panovníci začali vyžadovat i konverze obyvatelstva. Nárůst konvertitů je patrný zvláště ve druhé polovině 15. století. Islámskou zemí je Malajsie dodnes. Kolem roku 1500 moc a sláva Malackého státu kulminovaly, tehdy ovládl veškerý námořní obchod v oblasti.

Roku 1511 však byla Malaka dobyta Portugalci, čímž byla zahájena éra evropského kolonialismu v jihovýchodní Asii. Roku 1641 dobyli Malakku Nizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat. Roku 1795 dočasně získali Malakku Britové. Vrátili ji sice Nizozemcům v roce 1818, ale rok poté dobyli přístav Singapur. Roku 1824 Britové znovu získali i Malakku a roku 1826 sjednotili Penang, Malakku a Singapur v tzv. Průlivové osady. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s cínem, čímž postupně vytvořili tzv. Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruh James Brooke roku 1841 dynastii bílých rádžů ze Sarawaku, jež vládla oblasti 100 let. Britové Malajsii proměnili i etnicky – na práci v dolech dováželi především Číňany a na práci na kaučukovníkových plantážích Indy, především Tamily, čímž změnili demografickou mapu země. Číňané se později chopili obchodu ve velkých městech a stali se obchodní elitou. Po odchodu Britů se ukázalo, že malajsko-čínský etnický konflikt je velmi vážný a není dořešen dodnes. Za druhé světové války byla po bitvě o Malajsko celá země okupována Japonci. Na okupovaném malajském území se Japonci snažili využít protibritských nálad a cíleně pěstovali malajský nacionalismus. Stejně tak proti sobě stavěli Malajce a Číňany. Po válce začal malajský boj za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod záštitou komunistické Číny bojovala s Brity. Hlásili se do ní zejména etničtí Číňané. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 si pak vymohla nezávislost na Británii. Prvním premiérem byl zvolen Tunku Abdul Rahman, na svém postu vydržel až do roku 1970. Nový stát byl vyhlášen 16. září 1963, když byly připojeny i ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu a dočasně také Singapur, čímž se Malajsko stalo Malajsií. Singapur, obývaný především Číňany, byl ovšem roku 1965 z malajsijské federace vyloučen a stal se nezávislým státem. I nadále byly však národnostní poměry v Malajsii složité, Malajci tvořili 50 procent obyvatel, Číňané 40 procent. Napětí vygradovalo roku 1969. Číňané se stali obětí lidových pogromů. Vláda na jedné straně tvrdě proti pogromům zakročila, na straně druhé se jim do budoucna rozhodla zabránit dalšími protičínskými opatřeními a také utužením režimu, oslabením demokracie a suspendací některých občanských svobod. Ty nebyly již nikdy plně obnoveny. Roku 1973 vznikla Národní fronta (Barisan Nasional), koalice pravicových stran, která ovládala malajsijský politický systém čtyřicet let. Symbolem této etapy byl především premiér Mahathir Mohamad, zastávající svůj úřad 22 let. Je mu připisován velký hospodářský rozvoj, Malajsie se za jeho vlády změnila z agrární země v asijského ekonomického tygra. Roku 2007 čelila Barisan Nasional prvním masovým protestům žádajícím demokratizaci země. Roku 2013 opozice (stále více podporovaná Číňany) dokonce získala jasně nadpoloviční počet hlasů ve volbách, ovšem kvůli volebnímu systému šitému na míru vládnoucí koalici přesto nesestavovala vládu. Roku 2018 se k moci vrátil Mahathir Mohamad, byť v čele nově ustavené koalice Pakatan Harapan.

 
Měna / Jazyk (lingvistika) 
ISO Měna Symbol Platné číslice
MYR Malajsijský ringgit (Malaysian ringgit) RM 2
ISO Jazyk (lingvistika)
EN Angličtina (English language)
ML Malajálamština (Malayalam language)
MS Malajština (Malay language)
PA Paňdžábština (Panjabi language)
TA Tamilština (Tamil language)
TE Telugština (Telugu language)
TH Thajština (Thai language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
Mapa - Malajsie (Malaysia)
Mapa
Google Earth - Mapa - Malajsie
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Malajsie
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Malajsie
OpenStreetMap
Mapa - Malajsiemalaysia_pol98.jpg
malaysia_pol98.jpg
1456x1086
freemapviewer.org
Mapa - Malajsie1200px-Malaysia_location_map.svg.png
1200px-Malaysia_loca...
1200x457
freemapviewer.org
Mapa - MalajsieMalaysia_relief_location_map.jpg
Malaysia_relief_loca...
1200x457
freemapviewer.org
Mapa - MalajsieMalaysia_regions_map.png
Malaysia_regions_map...
3008x1839
freemapviewer.org
malaysia-map.jpg
4208x6350
saffainkorea.files.w...
map-johor.gif
2304x3327
www.wonderfulmalaysi...
large_detailed_road_...
2859x1592
www.vidiani.com
malaysia.jpg
1777x1417
www.lib.utexas.edu
malaysia%2Broad%2Bma...
1600x1500
2.bp.blogspot.com
full_detailed_road_m...
2231x963
www.vidiani.com
Malaysia-Map-2.jpg
2231x963
www.mappery.com
Malaysia-Map.jpg
1200x1629
mappery.com
detailed_administrat...
1200x1629
www.vidiani.com
Malaysia-Map.jpg
1200x1629
www.mappery.com
malaysia-map-0.jpg
1200x1629
www.orangesmile.com
peninsular-malaysia-...
1218x1523
travelmalaysiaguide....
peninsular-malaysia-...
1218x1523
1.bp.blogspot.com
detailed_road_map_of...
1218x1523
www.vidiani.com
malaysia-map.jpg
1654x1112
divezone.net
map-of-malaysia.jpg
1654x1112
igomalaysia.com
IMAGE2741.JPG
1600x1144
3.bp.blogspot.com
large_detailed_topog...
1664x1084
www.vidiani.com
Malaysia%2BMap.jpg
1600x1064
4.bp.blogspot.com
NEW%2BMalaysia%2BMap...
1600x1064
3.bp.blogspot.com
Územní jednotka
Státní území, State, Region,...
Město, Vesnice,...