Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov (Lviv International Airport)
Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov (, Mížnarodnyj aeroport Ľviv Danyla Halyckoho) je největší letiště na západě Ukrajiny. Nachází se 7 km od centra Lvova. Otevřeno bylo v roce 1929 jako náhrada za první lvovské letiště Levandivka. V roce 2012 byl otevřený nový terminál A, zároveň byla zakončena rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy, po které může obsluhovat letouny větších rozměrů.
První lvovské letiště Levandivka bylo postaveno za vlády Rakouska-Uherska v roce 1914 pro vojenské účely. Od roku 1922 se začalo využívat pro civilní lety. Letecké spojení obsluhovaly letouny Junkers F 13 firmy Aerolloyd, jenž létaly denně na trase Gdaňsk – Varšava – Lvov.
Po vypuknutí Druhé světové války již prvního dne 1. září 1939 v 11 hodin dopoledne bylo lvovské letiště bombardováno. Nálet provedlo 30 bombardérů Štuka 4. bombardovacího pluku Luftwaffe, jimž pomáhaly letouny Slovenských vzdušných sil. Během několika dní bylo letiště evakuováno. Následkem bombardování vzletové a přistávací dráhy byly těžce poškozeny.
Po rozpadu Sovětského svazu strmě upadlo množství leteckých spojení, ale letiště obnovilo mezinárodní status. K Summitu hlav států střední a východní Evropy, který se konal ve Lvově v roce 1999, bylo letiště kompletně zrekonstruováno.
27. července 2002 havaroval na letišti při letecké přehlídce letoun Suchoj Su-27, v důsledku čehož zemřelo 77 lidí a přes 500 jich b\lo zraněno.
V letech 2009 - 2012 v rámci příprav k Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 byla provedena rekonstrukce starého terminálu, byl postaven nový moderní terminál a byla zrekonstruována vzletová a přistávací dráha, jenž byla prodloužená z 2510 do 3305 metrů, aby mohla přijímat letouny třídy D.
V roce 2012 bylo letiště nazváno jménem krále Haličsko-volyňské Rusi Daniela Haličského, který město Lvov založil.
První lvovské letiště Levandivka bylo postaveno za vlády Rakouska-Uherska v roce 1914 pro vojenské účely. Od roku 1922 se začalo využívat pro civilní lety. Letecké spojení obsluhovaly letouny Junkers F 13 firmy Aerolloyd, jenž létaly denně na trase Gdaňsk – Varšava – Lvov.
Po vypuknutí Druhé světové války již prvního dne 1. září 1939 v 11 hodin dopoledne bylo lvovské letiště bombardováno. Nálet provedlo 30 bombardérů Štuka 4. bombardovacího pluku Luftwaffe, jimž pomáhaly letouny Slovenských vzdušných sil. Během několika dní bylo letiště evakuováno. Následkem bombardování vzletové a přistávací dráhy byly těžce poškozeny.
Po rozpadu Sovětského svazu strmě upadlo množství leteckých spojení, ale letiště obnovilo mezinárodní status. K Summitu hlav států střední a východní Evropy, který se konal ve Lvově v roce 1999, bylo letiště kompletně zrekonstruováno.
27. července 2002 havaroval na letišti při letecké přehlídce letoun Suchoj Su-27, v důsledku čehož zemřelo 77 lidí a přes 500 jich b\lo zraněno.
V letech 2009 - 2012 v rámci příprav k Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 byla provedena rekonstrukce starého terminálu, byl postaven nový moderní terminál a byla zrekonstruována vzletová a přistávací dráha, jenž byla prodloužená z 2510 do 3305 metrů, aby mohla přijímat letouny třídy D.
V roce 2012 bylo letiště nazváno jménem krále Haličsko-volyňské Rusi Daniela Haličského, který město Lvov založil.
IATA Code | LWO | ICAO Code | UKLL | FAA Code | |
---|---|---|---|---|---|
Telefon | (+38) 032 229 8112 | Fax | |||
Domácí stránka | Hyperlink |
Mapa - Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov (Lviv International Airport)
Mapa
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka |
Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
UAH | Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) | â‚´ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |
PL | Polština (Polish language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UK | Ukrajinština (Ukrainian language) |