Mapa - Letiště Mostar (Mostar International Airport)

Letiště Mostar (Mostar International Airport)
Letiště Mostar (chorvatsky Zračna luka Mostar, IATA: OMO, ICAO: LQMO) je veřejné mezinárodní letiště, které se nachází jižně od bosenského města Mostaru.

Letiště bylo otevřeno v roce 1965 pro vnitrostátní dopravu v rámci Jugoslávie. Po dlouhou dobu sloužilo také pro testování nedaleko vyráběných letadel značky Soko. V roce 1984 získalo jako záložní letiště pro Sarajevo vzhledem k pořádání olympijských her statut letiště mezinárodního. Jeho slibný rozvoj v 80. letech 20. století přerušila válka v roce 1992.

V roce 2017 zavedla společnost Eurowings první pravidelné mezinárodní linky na toto letiště. V témže roce odbavilo letiště 43 118 cestujících. Vzhledem k turistickému charakteru města Mostaru (resp. jeho historického jádra) má letiště značný obrat cestujících především v letních měsících, resp. v turistické sezóně.

 
 IATA Code OMO  ICAO Code LQMO  FAA Code
 Telefon +387 36 350 992  Fax  E-mail
 Domácí stránka Hyperlink  Facebook  Twitter
Mapa - Letiště Mostar (Mostar International Airport)
Mapa
Microsoft Bing - Mapa - Letiště Mostar
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Letiště Mostar
OpenStreetMap
Mapa - Letiště Mostar - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Letiště Mostar - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Letiště Mostar - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Letiště Mostar - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Letiště Mostar - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Letiště Mostar - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Letiště Mostar - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Letiště Mostar - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Letiště Mostar - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora