Mapa - Nan-tchung (Nantong)

Nan-tchung (Nantong)
Nan-tchung (, pchin-jinem Nántōng) je městská prefektura v Čínské lidové republice. Je součástí provincie Ťiang-su a leží na severním břehu Jang-c’-ťiang blízko jejího ústí.

Celá prefektura má rozlohu 85 441 čtverečních kilometrů a v roce 2010 v ní žilo přes sedm miliónů obyvatel.

Nan-tchung leží v provincii Ťiang-su na východním okraji Čínské lidové republiky. Hraničí na severu s Jen-čchengem a na západě s Tchaj-čouem. Východní hranice je tvořena břehem Východočínského moře a jižní hranici tvoří řeka Jang-c’-ťiang, na jejímž jižním břehu naproti Nan-tchungu se nachází přímo spravované město Šanghaj a městská prefektura Su-čou.

 
Mapa - Nan-tchung (Nantong)
Mapa
Google Earth - Mapa - Nan-tchung
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Nan-tchung
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Nan-tchung
OpenStreetMap
txu-oclc-6637182tung...
6215x4330
www.lib.utexas.edu
Nantong-Tourist-Map....
2000x1285
mappery.com
Nantong-Tourist-Map....
2000x1285
www.mappery.com
netdamap.jpg
1222x2000
www.chinadaily.com.c...
jiangsu-province-map...
1648x1205
www.chinatouristmaps...
nantong.GIF
1502x1026
map.vbgood.com
map2.gif
1340x1017
www.shanghai-hotels....
MapOfNantong.jpg
1000x682
www.brucebriscoe.com
x-nantong-map.jpg
786x605
www.boland-devries.n...
Nantong-map.png
800x540
upload.wikimedia.org
nantong.jpg
480x610
www.chinatouristmaps...
chinaMap.jpg
400x624
www.brucebriscoe.com
Nantong.jpg
601x400
www.weather-forecast...
JiangsuMap.jpg
450x500
www.brucebriscoe.com
jiangsu-map.gif
530x414
www.chinatourmap.com
2014-03-12-10-44-521...
365x514
www.pole-mac.cn
map.jpg
500x373
www.refriend.com
510px-Nantong-map.pn...
510x344
upload.wikimedia.org
cn_ports.jpg
303x322
www.simic.net.cn
Nantong_map.gif
256x320
upload.wikimedia.org
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky
Čína, plným názvem Čínská lidová republika , zkratkou ČLR (mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, spolu s Indií, nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Čína se rozkládá napříč pěti časovými pásmy a sousedí se 14 zeměmi, což je po Rusku druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 provincií, pět autonomních oblastí, čtyři přímo spravovaná města (Peking, Tchien-ťin, Šanghaj, Čchung-čching) a dvě zvláštní administrativní oblastí (Hongkong a Macao). Hlavním městem Číny je Peking, nejlidnatějším městem je Šanghaj.

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
CNY Čínský jüan (Renminbi) Â¥ or å…ƒ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
UG Ujgurština (Uighur language)
ZA Čuangština (Zhuang language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Bhútán 
  •  Indie 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Laos 
  •  Mongolsko 
  •  Myanmar 
  •  Nepál 
  •  Pákistán 
  •  Severní Korea 
  •  Tádžikistán 
  •  Vietnam 
  •  Rusko