Mapa - Nuuk

Nuuk nebo Godthåb ( Nuuk (znamená "mys"), Godthåb (IPA:[ˈgɔdhoːʔb], znamená "Dobrá naděje"), zastarale Nûk nebo Godthaab) je hlavní město Grónska. Je to zároveň největší grónské město a hlavní politické a administrativní centrum. Nuuk je také správním střediskem jednoho ze čtyř grónských krajů - Sermersooq (grónsky "Sermersooq kommunia"). Je to také největší inuitské město.

Do vyhlášení autonomie Grónska v roce 1979 byl oficiálním názvem Godthåb. Nyní je oficiální název města Nuuk.

Socha Hanse Egedeho Nejstarší stopy lidského osídlení v oblasti Nuuku sahají až do prainuitské kultury Saqqaq. Nálezy sahají až 4400 let do minulosti (rok 2400 př. n. l.) a pochází z nyní už opuštěné osady Qoornoq. Starověcí Inuité z kultury Saqqaq zde v Grónsku žili až do roku přibližně 1000 př. n. l.

Druhá vlna přistěhovalců do oblasti Nuuku je známa pod názvem Dorsetská kultura. Pozůstatky této kultury byly nalezeny u opuštěné osady Kangeq. Lidé z Dorsetské kultury vymizeli z oblasti Nuuku asi před rokem 1000 n. l.

Třetí vlna přišla z východu. Byli to Vikingové v čele s Erikem Rudým. Vikingské osídlení se soustředilo na dvou místech Grónska, v jižnější Východní osadě a v Západní osadě, která ležela poblíž dnešního Nuuku. Západní osada byla osídlena přibližně v letech 1000 až 1350. Východní osada zanikla někdy po roce 1410 z dodnes přesně neobjasněných příčin.

Od 13. století začali do Grónska přicházet lidé kultury Thule (proto-Inuité), předci dnešních Inuitů. Roku 1721 do Grónska připlul norský misionář Hans Egede a založil dnes již zaniklou osadu Kangeq, která se nachází 18 km jihozápadně od nynějšího Nuuku na ostrově Håbets Ø ("ostrov naděje"). Postavil tam misijní stanici. Roku 1728 se přesunul do míst nynějšího Nuuku a založil osadu Godthåb ("Dobrá naděje"). V té době bylo Grónsko norskou kolonií. Roku 1733 zde založili Moravští bratři z Herrnhutu misijní stanici. Později bylo toto místo přejmenováno na Noorliit, stalo se součástí města Nuuk a sborový dům misionářů byl až do roku 2008 sídlem Grónské univerzity.