Národní galerie (National Gallery)
Národní galerie (anglicky National Gallery) v Londýně je sbírka obrazů starých mistrů, jejíž budova se nachází na severní straně Trafalgarského náměstí. Národní galerie byla založena roku 1824. Najdeme zde více než 2300 obrazů z období mezi lety 1250 a 1900 z národní umělecké sbírky Velké Británie. Sbírka Národní galerie patří veřejnosti Spojeného království a vstup na hlavní expozice je zdarma. Národní galerie je po Louvru, Metropolitním muzeu umění, Britském muzeu a Tate Gallery pátým nejnavštěvovanějším muzeem umění na světě.
The Nativity with God the Father and the Holy Ghost, [[Giambattista Pittoni, 1740]] Národní galerie, na rozdíl od podobných významných muzeí na evropském kontinentu, nevznikla zestátněním existujících královských a šlechtických uměleckých sbírek. Vznikla v roce 1824, když britská vláda zakoupila 38 obrazů od dědiců Johna Julia Angersteina, pojišťovacího makléře a mecenáše umění. Následně utvářeli sbírku hlavně první ředitelé Národní galerie, zejména sir Charles Lock Eastlake, a soukromé dary, které tvoří dvě třetiny sbírky. Výsledná sbírka je ve srovnání s mnoha evropskými národními galeriemi relativně malá počtem exponátů, ale má široký záběr a výjimečnou kvalitu. Většina hlavních směrů západního malířství je zastoupena významnými mistrovskými díly. Dříve se tvrdilo, že Národní galerie je jedna z mála národních galerií, které mají vystaveny veškeré své exponáty, v současnosti to však již neplatí.
Dnešní budova Národní galerie, v pořadí třetí, byla postavena Williamem Wilkinsem v období mezi lety 1832 a 1838. Z té doby se nezměněné zachovalo pouze hlavní průčelí budovy, jelikož byly k budově postupem času přistavovány další části. Wilkinsova budova byla často terčem kritiky kvůli estetickým nedokonalostem a nedostatku prostoru, druhý z problémů vedl roku 1897 k založení Tate Gallery, kde jsou vystavena díla moderních britských umělců. Budova Národní galerie byla později rozšířena hlavně E. M. Barrym a Robertem Venturim. Sainsburyho západní křídlo projektované Robertem Venturim a jeho manželkou Denise Scott Brown je příkladem postmoderní architektury v Británii. Současným ředitelem Národní galerie je Nicholas Penny.
The Nativity with God the Father and the Holy Ghost, [[Giambattista Pittoni, 1740]] Národní galerie, na rozdíl od podobných významných muzeí na evropském kontinentu, nevznikla zestátněním existujících královských a šlechtických uměleckých sbírek. Vznikla v roce 1824, když britská vláda zakoupila 38 obrazů od dědiců Johna Julia Angersteina, pojišťovacího makléře a mecenáše umění. Následně utvářeli sbírku hlavně první ředitelé Národní galerie, zejména sir Charles Lock Eastlake, a soukromé dary, které tvoří dvě třetiny sbírky. Výsledná sbírka je ve srovnání s mnoha evropskými národními galeriemi relativně malá počtem exponátů, ale má široký záběr a výjimečnou kvalitu. Většina hlavních směrů západního malířství je zastoupena významnými mistrovskými díly. Dříve se tvrdilo, že Národní galerie je jedna z mála národních galerií, které mají vystaveny veškeré své exponáty, v současnosti to však již neplatí.
Dnešní budova Národní galerie, v pořadí třetí, byla postavena Williamem Wilkinsem v období mezi lety 1832 a 1838. Z té doby se nezměněné zachovalo pouze hlavní průčelí budovy, jelikož byly k budově postupem času přistavovány další části. Wilkinsova budova byla často terčem kritiky kvůli estetickým nedokonalostem a nedostatku prostoru, druhý z problémů vedl roku 1897 k založení Tate Gallery, kde jsou vystavena díla moderních britských umělců. Budova Národní galerie byla později rozšířena hlavně E. M. Barrym a Robertem Venturim. Sainsburyho západní křídlo projektované Robertem Venturim a jeho manželkou Denise Scott Brown je příkladem postmoderní architektury v Británii. Současným ředitelem Národní galerie je Nicholas Penny.
Mapa - Národní galerie (National Gallery)
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |