Mapa - Oranjestad

Oranjestad
Oranjestad (papiamento Playa) je přístavní a zároveň hlavní město na Arubě.

Město bylo postaveno v roce 1796 a od té doby je dodnes hlavním městem.

 
Mapa - Oranjestad
Mapa
Google Earth - Mapa - Oranjestad
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Oranjestad
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Oranjestad
OpenStreetMap
Dutch-Antilles-St-Eu...
2261x3309
www.ellyseyeland.com
Oranjestad.jpg
2881x1943
karta.putivnyk.com
Sint_Eustatius_trave...
2252x2167
upload.wikimedia.org
lg_map_ostad.gif
1542x1199
www.arubaports.com
Aruba-Beaches-Map.jp...
1000x1517
www.mappery.com
Oranjestad_Aruba_GPS...
1600x940
2.bp.blogspot.com
CaribbeanIslands.png
1500x900
worldsbestbeachtowns...
CaribbeanIslands.png
1500x900
www.worldsbestbeacht...
CaribbeanIslands.png
1500x900
upload.wikimedia.org
aruba1.jpg
1192x787
www.coldwellbanker.a...
Location_map_Aruba.p...
913x966
upload.wikimedia.org
oranjestad_map.gif
970x730
www.laroo.net
oranjestad-location-...
800x800
images.mapsofworld.c...
06ca8555ab9c8f3c744d...
736x758
media-cache-ec0.pini...
oranjestad.jpg
853x555
www.curassow.com
497371-mp0301orandin...
878x476
www.frommers.com
map-aruba.gif
577x700
hotpot.se
497371-mp0501OranAtt...
866x458
www.frommers.com
4086285_f520.jpg
520x520
s2.hubimg.com
Oranjestad.jpg
398x601
www.weather-forecast...
Státní území - Aruba
Aruba je ostrov v Karibském moři, který tvoří jednu z konstitučních zemí Nizozemského království. Ostrov má rozlohu 180 km² a rozkládá se západně od Curaçaa a 30 kilometrů od severního pobřeží Venezuely. Povrch ostrova je převážně kopcovitý, ale nejvyšší bod ostrova Jamanota dosahuje pouze nadmořské výšky 189 metrů. Jižní pobřeží je lemováno množstvím korálových útesů. Správním střediskem ostrova je město Oranjestad. V roce 2019 žilo na ostrově přibližně 112 tisíc osob.

Prvními Evropany, kteří ostrov objevili, byli v roce 1499 Španělé. V průběhu 17. století se ostrov stal majetkem Nizozemí, když byl roku 1636 dobyt Nizozemci a od roku 1845 tvořila součást Nizozemských Antil. 1. ledna 1986 získal ostrov zvláštní status v rámci Nizozemského království. V roce 1928 postavila firma Royal Dutch Shell na Arubě první ropnou rafinérii. Zařízení bylo postaveno na západ od hlavního města Oranjestad, brzy přibylo další v oblasti nyní známé jako San Nicolas na východním konci Aruby. Tyto rafinérie zpracovávaly ropu z obrovských venezuelských ropných polí, což na ostrov přineslo prosperitu. Rafinérie na Arubě se stala jednou z největších na světě. Během druhé světové války bylo Nizozemsko okupováno nacistickým Německem. V roce 1940 se ropná zařízení na Arubě dostala pod kontrolu nizozemské exilové vlády v Londýně, což přimělo německé námořnictvo k několika útokům na tato zařízení, zejména v roce 1942. Zejména díky úsilí arubského politika Henny Emana získala Aruba v roce 1947 značnou nezávislost v rámci nizozemské koloniální říše a v srpnu 1947 i ústavu zvanou Staatsreglement. V roce 1954 byla v Nizozemsku přijata Charta Nizozemského království, která upravuje rámec vztahů mezi Nizozemskem a zámořskými územími. Vytvořila jednotku zvanou Nizozemské Antily, která spojila všechny holandské kolonie v Karibiku do jednoho správního celku. Toto uspořádání nemělo na Arubě pozitivní ohlas, protože nový celek tam byl vnímán jako ovládaný Curaçaem. V roce 1972 na konferenci v Nizozemské Guayaně navrhl arubský politik Betico Croes vytvoření společenství čtyř jednotek spojených personální unií nizozemským panovníkem: Aruba, Nizozemsko, Surinam a Nizozemské Antily. Založil stranu Movimiento Electoral di Pueblo, jejímž cílem byla větší autonomie, ale otevřeně hovořila i o tom, že konečným cílem je nezávislý stát. V roce 1976 s tímto výhledem Aruba přijala vlastní vlajku a státní hymnu. V březnu 1977 se konalo referendum, v němž 82% účastníků hlasovalo pro plnou nezávislost na Nizozemsku. Napětí se zvyšovalo, Croes ještě zintenzívnil tlak na nizozemskou vládu uspořádáním generální stávky v roce 1977. Poté byl přijat nizozemským předsedou vlády Joopem den Uylem, výsledkem byla dohoda na přípravě zprávy o možnostech nezávislosti nazvané Aruba en Onafhankelijkheid, achtergronden, modaliteiten, en mogelijkheden; een rapport in eerste aanleg (Aruba a nezávislost, pozadí, modality a příležitosti; předběžná zpráva). V březnu 1983 Nizozemci udělili Arubě autonomii v rámci království. V srpnu 1985 Aruba vypracovala ústavu. 1. ledna 1986, po volbách do svého prvního parlamentu, Aruba oficiálně vystoupila z Nizozemských Antil, a stala se jednou ze zemí Nizozemského království. Zároveň ohlásila, že počítá s plnou nezávislostí plánovanou na rok 1996. Roku 1986 rovněž zavedla vlastní měnu arubský florin (před tímto datem byl v oběhu gulden Nizozemských Antil). Ve stejném roce zemřel Croes, který byl vyhlášen za "Libertador di Aruba", velkého osvoboditele národa. Prvním premiérem v historii se ale nestal, ve volbách těsně před smrti byl poražen Henny Emanem z Arubanské lidové strany. Konec 80. let byl dobou kulminace nadšení z vize nezávislosti. Hodně však změnilo uzavření ropných rafinerií, hlavního zdroje relativního blahobytu Aruby. Od té doby začala Aruba sázet na cestovní ruch a začala zvažovat i negativní důsledky případné nezávislosti. V roce 1990 arubský premiér Nelsona Odubera požádal v nizozemském parlamentu o odklad přechodu na plnou nezávislost, a to bez určení nového termínu. Článek ústavy, který plánoval úplnou nezávislost Aruby, byl z ní vypuštěn v roce 1995. Aruba též zintenzivnila spolupráci s dalšími jednotkami Antil, zejména na rozvoji turistického ruchu.
Mapa - ArubaAruba_travel_map.png
Aruba_travel_map.png
2400x2243
freemapviewer.org
Mapa - ArubaAruba.JPG
Aruba.JPG
2126x1462
freemapviewer.org
Mapa - ArubaLocation_map_Aruba.png
Location_map_Aruba.p...
913x966
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
AWG Arubský florin (Aruban florin) Æ’ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
EN Angličtina (English language)
NL Nizozemština (Dutch language)
ES Španělština (Spanish language)
Čtvrť - Státní území  
Územní jednotka
Město, Vesnice,...