Mapa - Priština (Pristina)

Priština (Pristina)
Priština ( nebo, ) je hlavní město Kosova a sídlo Opštiny Priština a Prištinského okruhu. Priština je rozlohou i počtem obyvatel největším městem Kosova a je obývána převážně Albánci, z nichž tvoří po albánské Tiraně druhé největší hlavní město obývané Albánci. Na ploše 507 km² bydlí asi 200 tisíc obyvatel.

Oblast Prištiny byla obývána lidmi již od prehistorických dob a byla domovem několika ilyrských národů. Dardanský král Bardyllis ve 4. století př. n. l. sjednotil různé kmeny a založil Dardanské království. Dědictví klasického období představuje osada Ulpiana, která byla považována za jedno z nejvlivnějších římských měst na Balkánském poloostrově. Po rozdělení Římské říše na západní a východní polovinu zůstala oblast mezi 5. a 9. stoletím v područí Byzantské říše. I když v polovině 9. století byla postoupena první bulharské říši, než se na počátku 11. století opět dostala pod byzantskou okupaci a nakonec od konce 11. století do druhé bulharské říše.

V pozdním středověku byla Priština významným městem středověkého Srbska tvořícím královský majetek srbských králů. Po dobytí Balkánu Osmanskou říší se Priština díky své strategické poloze v blízkosti bohatého hornického města Novo Brdo stala důležitým hornickým a obchodním centrem. Město bylo známé svými obchodními trhy a výrobky, jako jsou kozí kůže a kozí srst a také střelný prach. První mešita v Prištině byla postavena na konci 14. století, když byla pod srbskou nadvládou.

Priština je hlavním městem a hospodářským, finančním, politickým, obchodním a kulturním centrem Kosova, a to díky své poloze ve středu země. Je sídlem moci kosovské vlády, pracovním sídlem prezidenta a premiéra Kosova a sídlem kosovského parlamentu. Priština je také nejdůležitějším dopravním uzlem Kosova pro leteckou, železniční a silniční dopravu. Mezinárodní letiště Priština je největším letištěm v zemi a patří mezi největší v regionu. Z města vychází řada rychlostních silnic a dálnic, například R 6 a R 7, které ho spojují s Albánií a Severní Makedonií.

Název města by mohl být odvozen od praslovanského nářečního slova *pryščina, které znamená "pramen (vody)" a je doloženo i v moravských nářečích češtiny; je odvozeno od slovesa *pryskati, které znamená "šplíchat" nebo "stříkat" (v současné srbštině prskati). Toponymum Priština se objevuje také jako název vesnice u města Teslić v dnešní Bosně a Hercegovině.

Ernst Eichler vidí souvislost s římským císařem Justiniánem I., o němž se předpokládá, že nechal Prištinu postavit. Pojem Priština považuje za složeninu jeho jména.

Slovinský jazykovědec Marko Snoj navrhuje odvození od slovanské podoby *Prišьčь, přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména *Prišьkъ, (dochovaného v kajkavském příjmení Prišek, ve staropolském osobním jméně Parzyszek a v polském příjmení Pryszczyk) a odvozovací přípony -ina 'patřící X a jeho příbuzným'. Jméno je nejspíše patronymem osobního jména *Prišь, zachovaného jako příjmení v lužickosrbském Priš, a polského Przybysz, hypokoristika slovanského osobního jména Pribyslavъ. Podle Aleksandara Lomy by etymologie Snoje předpokládala vzácný a relativně pozdní slovotvorný proces.

Falešná etymologie spojuje jméno Priština se srbským slovem prišt (пришт) ve významu "vřed" nebo "nádor", což odkazuje na jeho "vření". Toto vysvětlení však nemůže být správné, neboť slovanská pomístní jména zakončená na -ina odpovídající buď přídavnému jménu, nebo jménu obyvatele, kterému tato přípona chybí, jsou utvořena z osobních jmen nebo označují osobu a nikdy se za těchto podmínek neodvozují od obecných podstatných jmen (SNOJ 2007: loc. cit.). Obyvatelé tohoto města se nazývají Prishtinali v místní ghegské albánštině nebo Prištevci (Приштевци) v místním srbském dialektu.

 
Mapa - Priština (Pristina)
Mapa
Google Earth - Mapa - Priština
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Priština
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Priština
OpenStreetMap
txu-oclc-49607047-pr...
5650x5572
www.lib.utexas.edu
txu-oclc-6472044-nk3...
5000x3798
www.mapcruzin.com
txu-oclc-6472044-nk3...
5000x3798
www.lib.utexas.edu
University_of_Pristi...
3000x4000
upload.wikimedia.org
prishtina-map.jpg
3888x2592
sowut2010.files.word...
Pristina-Tourist-Map...
2246x3321
mappery.com
Pristina-Tourist-Map...
2246x3321
www.mappery.com
pristina-north-map.j...
1800x2473
www.ceburealestateli...
pristina-north-map.j...
1800x2473
www.ceboom.com
pristina-north-map.j...
1800x2473
cityfine.com
pristina-north-map.j...
1800x2473
www.cebu-realestate....
pristina-north-map.j...
2473x1800
www.cebucondominiums...
EULEX-PrishtinaMap.j...
2246x1860
www.eulex-kosovo.eu
101110_pristina_shor...
2270x1555
hostost.com
Kosovo_Regions_map.p...
1689x1997
wikitravel.org
Kosovo_ethnic_map-_H...
1600x2070
arevelkcenter.com
pristina_1995_index2...
1012x2610
www.lib.utexas.edu
1-25%2525252C000%252...
1592x1600
1.bp.blogspot.com
pristina_1995.jpg
1274x1912
www.lib.utexas.edu
pristina_1995_index1...
1074x2064
www.lib.utexas.edu
Státní území - Kosovo
Kosovo, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě, který v únoru 2008 vyhlásil nezávislost na Srbsku jako Kosovská republika. Srbsko považuje tuto republiku za své území a stále na ni vznáší nárok jako na svou vlastní. K září 2020 uznávalo samostatnost Kosovské republiky 98 členů OSN z celkových 193.

Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Mapa - Kosovo1015px-Kosovo_relief_location_map.svg.png
1015px-Kosovo_relief...
1015x1150
freemapviewer.org
Mapa - KosovoKosovo_map.png
Kosovo_map.png
608x816
freemapviewer.org
Mapa - Kosovo1015px-Kosovo_location_map.svg.png
1015px-Kosovo_locati...
1015x1150
freemapviewer.org
Mapa - KosovoKosovo_Regions_map.png
Kosovo_Regions_map.p...
1997x1689
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Jazyk (lingvistika)
SQ Albánština (Albanian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Severní Makedonie 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora