Sderot
Sderot (, arabsky سديروت, v oficiálním přepisu do angličtiny Sederot ) je město v Izraeli v Jižním distriktu.
Socha harfisty od místního umělce v Sderot Nachází se v nadmořské výšce 93 metrů. Leží v severní části Negevské pouště, v krajině jež ale díky intenzivnímu obhospodařování a zavlažování z velké části ztratila pouštní charakter a tvoří spíše přechod k pobřežnímu regionu Šefela. Etnicky jde o oblast s židovským osídlením.
Přímo městem protéká vádí Nachal Nir'am, východně od města prochází vádí Nachal Hoga. V okolním regionu se nachází síť zemědělských vesnic jako Nir Am, Gevim, Dorot nebo Mefalsim. 3 kilometry jihovýchodně od obce se rozkládá soukromá farma rodiny bývalého izraelského premiéra Ariela Šarona Chavat Šikmim.
Sderot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 34, z níž zde odbočují silnice 232 a 334. Podél dálnice číslo 34 prochází od roku 2013 i železniční trať Aškelon–Beerševa. Nachází se tu železniční stanice Sderot.
Socha harfisty od místního umělce v Sderot Nachází se v nadmořské výšce 93 metrů. Leží v severní části Negevské pouště, v krajině jež ale díky intenzivnímu obhospodařování a zavlažování z velké části ztratila pouštní charakter a tvoří spíše přechod k pobřežnímu regionu Šefela. Etnicky jde o oblast s židovským osídlením.
Přímo městem protéká vádí Nachal Nir'am, východně od města prochází vádí Nachal Hoga. V okolním regionu se nachází síť zemědělských vesnic jako Nir Am, Gevim, Dorot nebo Mefalsim. 3 kilometry jihovýchodně od obce se rozkládá soukromá farma rodiny bývalého izraelského premiéra Ariela Šarona Chavat Šikmim.
Sderot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 34, z níž zde odbočují silnice 232 a 334. Podél dálnice číslo 34 prochází od roku 2013 i železniční trať Aškelon–Beerševa. Nachází se tu železniční stanice Sderot.
Mapa - Sderot
Mapa
Státní území - Izrael
Izraelská vlajka |
Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
ILS | Nový izraelský šekel (Israeli new shekel) | ₪ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |
HE | Hebrejština (Hebrew language) |