Skopje (Grad Skopje)
Území Skopje je osídleno nejméně od roku 4000 př. n. l.; pozůstatky neolitického osídlení byly nalezeny v areálu staré pevnosti Kale, která se tyčí nad moderním centrem města. Původně paeonské město Scupi se ve 2. století př. n. l. stalo hlavním městem Dardanie. V předvečer 1. století n. l. se osady zmocnili Římané a udělali z ní vojenský tábor. Když se v roce 395 n. l. rozdělila Římská říše na východní a západní část, Scupi přešlo pod byzantskou správu z Konstantinopole. Po většinu raného středověku se o město vedly spory mezi Byzancí a Bulharskou říší, jejímž hlavním městem bylo v letech 972–992. V roce 972 se město stalo hlavním městem Bulharské říše.
Od roku 1282 bylo město součástí Srbského carství a v letech 1346 až 1371 fungovalo jako jeho hlavní město. V roce 1392 bylo Skopje dobyto osmanskými Turky, kteří jej nazvali Üsküb (اسکوب). Město zůstalo pod osmanskou nadvládou více než 500 let a sloužilo jako hlavní město sandžaku Üsküp a později kosovského vilájetu. V roce 1912 bylo během balkánských válek anektováno Srbským královstvím. Během první světové války se města zmocnilo Bulharské království a po válce se stalo součástí nově vzniklého Království Jugoslávie jako hlavní město Vardarské bánoviny. Za druhé světové války bylo město opět obsazeno Bulharskem a v roce 1945 se stalo hlavním městem Socialistické republiky Makedonie, federativního státu v rámci Jugoslávie. Následný rozvoj města byl však přerušen v roce 1963, kdy Skopje postihlo katastrofální zemětřesení. Město bylo téměř zcela zničeno, ale jeho obnova byla rychlá a doprovázel ji silný růst investic.
Skopje leží na horním toku řeky Vardar a nachází se na hlavní severojižní balkánské trase mezi Bělehradem a Aténami. Je centrem kovozpracujícího, chemického, dřevařského, textilního, kožedělného a polygrafického průmyslu. Průmyslový rozvoj města doprovází rozvoj obchodu, logistiky a bankovnictví a důraz na oblast dopravy, kultury a sportu. Podle posledního oficiálního sčítání z roku 2002 žilo ve Skopje 430 000 obyvatel v urbanizované části a 507 000 obyvatel v celkem deseti opštinách, které tvoří město a kromě Skopje zahrnují mnoho dalších méně urbanizovaných a venkovských sídel, z nichž některá jsou od samotného města vzdálena 20 kilometrů nebo dokonce hraničí se sousedním Kosovem.
Vardarské Makedonie v roce 1912 Název města pochází od jména Scupi, což byl název raně paeonské osady (pozdějšího hlavního města Dardanie a následně římské kolonie) v okolí. Význam tohoto jména není znám, ale existuje hypotéza, že pochází z řeckého ἐπίσκοπος, (dosl. „pozorovatel, pozorovatelka“), což odkazuje na jeho polohu na vyvýšeném místě, odkud bylo možné celé místo pozorovat.
Po antice bylo Scupi obýváno různým obyvatelstvem, a proto byl jeho název několikrát přeložen do více jazyků. Do slovanské podoby bylo převzato podle protoalbánských fonetických pravidel. Scupi by tak mohlo naznačovat, že se v oblasti v předslovanském starověku mluvilo protoalbánsky. Tak se ze Scupi stalo „Skopje“ a později pro Turky „Üsküb“ ( osmanskou turečtinou: اسكوب). Tento název byl v západních jazycích upraven na „Uskub“ nebo „Uskup“ a tato dvě pojmenování se v západním světě používala až do roku 1912. Některé západní zdroje uvádějí také „Scopia“ a „Skopia“. Scopia je ve skutečnosti název města v aromunštině. V současnosti místní albánské obyvatelstvo město nazývá „Shkup“ a „Shkupi“, přičemž druhý z těchto tvarů je určitý.
Po připojení Vardarské Makedonie k Srbskému království v roce 1912 se město oficiálně přejmenovalo na „Skoplje“ a tento název převzalo mnoho jazyků, včetně češtiny. Kvůli místní výslovnosti byl nakonec název města po druhé světové válce, kdy se oficiálním jazykem nové Socialistické republiky Makedonie stala standardní makedonština, změněn na „Skopje“ (makedonsky Скопје). Srbsky se Skopje nazývá Скопље / Skoplje, a (určitý tvar), a romsky Skopiye.
Mapa - Skopje (Grad Skopje)
Mapa
Státní území - Severní Makedonie
Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
MKD | Makedonský denár (Macedonian denar) | ден | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
MK | Makedonština (Macedonian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |
TR | Turečtina (Turkish language) |