Solihull
Solihull je anglické město v hrabství West Midlands ve Velké Británii. Ve městě žije 206 700 obyvatel dle sčítání z roku 2011. Je součástí městské aglomerace West Midlands a leží přibližně 13 kilometrů jihovýchodně od centra Birminghamu. Je správním centrem a největším městem metropolitního distriktu Solihull, který má celkovou populaci 209 890 obyvatel.
Solihull je jednou z nejbohatších oblastí mimo oblast Londýna. V listopadu 2013 časopis uSwitch označil Solihull jako „nejlepší místo pro život“ ve Spojeném království, když se město umístilo v indexu kvality života na prvním místě. Obyvatelé distriktu Solihull včetně těch narozených přímo ve městě jsou označovány jako Silhillians (původ slova je neznámý). Mottem města Solihull je Urbs in Rure neboli přeloženo z latiny, město v zemi.
Solihull nabízí celou řadu nákupních středisek. Jedním z nich je pod širým nebem stojící nákupní centrum ve stylu šedesátých let s názvem Mell Square, které bylo postaveno po demolici několika částí s viktoriánskými domy a původním kostelem kongregační církve v Solihullu. V posledních letech město prošlo velkým rozvojem. Například hlavní třída High Street byla roku 1994 přebudována na pěší zónu a dne 2. července 2002 bylo královnou Alžbětou II. otevřeno nové nákupní centrum Touchwood.
Solihull je také sídlem známé automobilky Land Rover, která zde vlastní výrobní haly ležící východně od okresu Lode Heath a celé řady dalších významných společností. V obci Meriden sídlil v letech 1942–1983 také neméně známý výrobce motocyklů, společnost Triumph Engineering Co Ltd. Známý byl i maloobchodní pekařský řetězec Three Cooks, na který byla však v roce 2006 uvalena nucená správa. Mezi další významné společnosti se sídlem v Solihull patří síť pubů společnosti Enterprise Inns a poskytovatel hypotečních a osobních úvěrů, společnost Paragon.
Dále je v městské části Solihull také Veletržní palác NEC, Mezinárodní letiště Birmingham a stále se rozšiřující Birmingham Business Park.
Solihull je jednou z nejbohatších oblastí mimo oblast Londýna. V listopadu 2013 časopis uSwitch označil Solihull jako „nejlepší místo pro život“ ve Spojeném království, když se město umístilo v indexu kvality života na prvním místě. Obyvatelé distriktu Solihull včetně těch narozených přímo ve městě jsou označovány jako Silhillians (původ slova je neznámý). Mottem města Solihull je Urbs in Rure neboli přeloženo z latiny, město v zemi.
Solihull nabízí celou řadu nákupních středisek. Jedním z nich je pod širým nebem stojící nákupní centrum ve stylu šedesátých let s názvem Mell Square, které bylo postaveno po demolici několika částí s viktoriánskými domy a původním kostelem kongregační církve v Solihullu. V posledních letech město prošlo velkým rozvojem. Například hlavní třída High Street byla roku 1994 přebudována na pěší zónu a dne 2. července 2002 bylo královnou Alžbětou II. otevřeno nové nákupní centrum Touchwood.
Solihull je také sídlem známé automobilky Land Rover, která zde vlastní výrobní haly ležící východně od okresu Lode Heath a celé řady dalších významných společností. V obci Meriden sídlil v letech 1942–1983 také neméně známý výrobce motocyklů, společnost Triumph Engineering Co Ltd. Známý byl i maloobchodní pekařský řetězec Three Cooks, na který byla však v roce 2006 uvalena nucená správa. Mezi další významné společnosti se sídlem v Solihull patří síť pubů společnosti Enterprise Inns a poskytovatel hypotečních a osobních úvěrů, společnost Paragon.
Dále je v městské části Solihull také Veletržní palác NEC, Mezinárodní letiště Birmingham a stále se rozšiřující Birmingham Business Park.
Mapa - Solihull
Mapa
Státní území - Spojené království
 |
 |
| Vlajka Spojeného království | |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| CY | Velština (Welsh language) |