Somerset House
Somerset House je rozsáhlá budova nacházející se na jižní straně ulice Strand v Londýnském obvodu Westminster na nábřeží Temže poblíž Waterloo Bridge. Centrální, neoklasicistní část budovy pochází z období let 1776 až 1796 a jejím autorem byl sir William Chambers. Později byla na severu a jihu přistavěna viktoriánská křídla. Dům stejného jména stál na tomto místě již před dvěma sty lety.
Název Somerset House pochází ze jména Edwarda Seymoura, vévody ze Somersetu, strýce (z matčiny strany) a rádce nedospělého krále Eduarda VI. Seymour roku 1547 si postavil na nábřeží Temže velkou rezidenci, jeden ze šlechtických domů stojících podél ulice Strand. Dům byl postaven z kamene pocházejícího z oltáře a kláštera katedrály svatého Pavla, které byly zbořeny Somersetem a jinými vedoucími představiteli protestantů jako součást zrušení klášterů.
Poté, co Somerset upadl roku 1551 v nemilost (a následně byl roku 1552 popraven), připadl dům pod státní správu. Za panování Marie Tudorovny zde žila její nevlastní sestra, princeznou Alžběta, předtím než byla roku 1558 korunována; v 17. století pak manželky králů Jakuba I., Karla I. a Karla II.
V době vlády Jakuba I., kdy byl dům rezidencí jeho ženy Anny Dánské, byl přejmenován na Denmark House. Anna nechala provést rekonstrukci a rozšíření stavby Inigo Jonesem. Přístavba probíhala i za vlády Karla I., včetně kontroverzní dostavby katolické kaple (rovněž navržené Inigo Jonesem), již nechala postavit manželka Karla I. Henrietta Marie.
Za anglické občanské války nabídl parlament nedostavěnou budovu Somerset House k prodeji, ale neúspěšně. Po restauraci se dům opět stal královskou rezidencí a roku 1685 byl upraven Christopherem Wrenem. V 18. století se vztah královského dvora k domu vytratil, a budova byla využita jako skladiště, pro ubytování méně významných návštěv a jako kasárna. Roku 1775 byl dům zbořen.
Název Somerset House pochází ze jména Edwarda Seymoura, vévody ze Somersetu, strýce (z matčiny strany) a rádce nedospělého krále Eduarda VI. Seymour roku 1547 si postavil na nábřeží Temže velkou rezidenci, jeden ze šlechtických domů stojících podél ulice Strand. Dům byl postaven z kamene pocházejícího z oltáře a kláštera katedrály svatého Pavla, které byly zbořeny Somersetem a jinými vedoucími představiteli protestantů jako součást zrušení klášterů.
Poté, co Somerset upadl roku 1551 v nemilost (a následně byl roku 1552 popraven), připadl dům pod státní správu. Za panování Marie Tudorovny zde žila její nevlastní sestra, princeznou Alžběta, předtím než byla roku 1558 korunována; v 17. století pak manželky králů Jakuba I., Karla I. a Karla II.
V době vlády Jakuba I., kdy byl dům rezidencí jeho ženy Anny Dánské, byl přejmenován na Denmark House. Anna nechala provést rekonstrukci a rozšíření stavby Inigo Jonesem. Přístavba probíhala i za vlády Karla I., včetně kontroverzní dostavby katolické kaple (rovněž navržené Inigo Jonesem), již nechala postavit manželka Karla I. Henrietta Marie.
Za anglické občanské války nabídl parlament nedostavěnou budovu Somerset House k prodeji, ale neúspěšně. Po restauraci se dům opět stal královskou rezidencí a roku 1685 byl upraven Christopherem Wrenem. V 18. století se vztah královského dvora k domu vytratil, a budova byla využita jako skladiště, pro ubytování méně významných návštěv a jako kasárna. Roku 1775 byl dům zbořen.
Mapa - Somerset House
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |