Streymoy (Streymoyar Sýsla)
Má rozlohu 373,5 km², je 48 km dlouhý a 14 km široký. Na severovýchodě jsou zde dva hluboké fjordy Kollafjørður a Kaldbaksfjørður. Ostrov je velmi hornatý, hlavně na severozápadě, kde je nejvyšší hora ostrova Kopsenni s 789 metry. Průměrná nadmořská výška je 500 m n. m.
Na ostrově je většinou tráva, bez stromů, až na několik uměle vysazených lesů.
Streymoy je od druhého největšího ostrova Eysturoy oddělen průlivem Sundini na východě. Na západě je ostrov Vágar, na jihu ostrovy Sandoy, Koltur, Hestur a na jihovýchodě Nólsoy.
Pouze 0,2 % povrchu ostrova tvoří voda. Největšími jezery jsou Vatnið, Myrarnar a Leynavatn.
Mapa - Streymoy (Streymoyar Sýsla)
Mapa
Státní území - Faerské ostrovy
 |
 |
vlevo Osídlení je doloženo kolem roku 500. Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.–9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci – resp. v rámci dánsko-norské personální unie – se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byly obsazeny Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují Faerské ostrovy poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| DKK | Dánská koruna (Danish krone) | kr | 2 |