Virginie (, oficiálně ) je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA. Virginie hraničí na severovýchodě s Marylandem a Washingtonem, D.C., na severozápadě se Západní Virginií, na západě s Kentucky, na jihozápadě s Tennessee a jihu se Severní Karolínou. Východní ohraničení státu tvoří Atlantský oceán.
Se svou rozlohou 110 786 km² je Virginie 35. největším státem USA, v počtu obyvatel (8,4 milionů) je však dvanáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 82 obyvatel na km² je na patnáctém místě. Hlavním městem je Richmond s 220 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Virginia Beach se 450 tisíci obyvateli, dále Norfolk (250 tisíc obyv.), Chesapeake (240 tisíc obyv.) a Newport News (180 tisíc obyv.). Virginii patří 180 km pobřeží Atlantského oceánu. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Rogers s nadmořskou výškou 1746 m v pohoří Blue Ridge Mountains. Největšími toky jsou řeky Roanoke, Potomac, tvořící hranici s Marylandem a Washingtonem, a Rappahannock a James, které se obě vlévají do Chesapeakské zátoky, jež rozděluje stát na dvě části.
Na území státu byla v roce 1607 založena první trvalá anglická kolonie v Severní Americe. Sídlo získalo název Jamestown (po králi Jakubovi I.), samotná kolonie pak byla zřejmě pojmenována na počest panenské („virgin“) královny Alžběty I. jako Virginie. Provincie se roku 1776 stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. Virginie jako desátý stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 25. června 1788. Za americké občanské války byla Virginie v letech 1861–1865 součástí Konfederace, Richmond byl jejím hlavním městem, ve kterém sídlil prezident Jefferson F. Davis. V důsledku toho se od státu odtrhly severozápadní okresy, které se roku 1863 staly součástí Unie jako Západní Virginie. Samotná Virginie byla k Unii opět připojena roku 1870.
