York (City of York)
Ve městě sídlí yorský arcibiskup, metropolitní biskup yorské provincie (sever Anglie). York je též sídlem dvou univerzit: University of York, založené v roce 1963, a York St. John University, která byla založena již v roce 1841, ale status univerzity má teprve od roku 2006.
[[Yorská katedrála ]] Jméno města York má zajímavou etymologii: přes vikinské pojmenování Jórvik původně pochází z latinského jména Eboracum, odvozeného od britonského “ebor-acon”, tj. “místo mezi tisy”. Město bylo založeno v roce 71 a má bohatou římskou a vikinskou historii. Bylo hlavním městem římské provincie Britannia Inferior. Později se stalo sídlem yorského arcibiskupa, jehož provincie zahrnuje celou severní Anglii; bylo též střediskem vikinského království Jórvik. Po celý středověk byl York jedním z nejvýznamnějších měst v Anglii a jeho relativní význam poklesl až s příchodem průmyslové revoluce. York byl hlavním městem Anglie dříve než Londýn a i dnes je velmi živým a prosperujícím velkoměstem.
Díky hospodářské stagnaci Yorku za průmyslové revoluce se ve městě ve víceméně nedotčeném stavu dochovala řada středověkých staveb, jež leckde jinde musely ustoupit továrnám a manufakturám. Jedná se především o hrázděné a zděné měšťanské domy a hostince. Nový zájem o středověk v 19. století vedl k rozsáhlému programu rekonstrukce, a město tak dnes přitahuje značný zájem turistů. Perlou v koruně města je jeho historická katedrála, York Minster.
Mapa - York (City of York)
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |