Zvečan
Zvečan (v srbské cyrilici Звечан, albánsky Zveçan) je město na severu Kosova. V roce 2011 mělo podle sčítání lidu 1297 obyvatel. Opština Zvečan (tzn. samotné město s okolními vesnicemi) čítala 7341 obyvatel. Zvečan je obydlen převážně Srby. Město se nachází v údolí řeky Ibar, nedaleko od Kosovské Mitrovice.
Město Zvečan vzniklo nedaleko místní pevnosti, ze které zůstaly pouze trosky. Rozvíjelo se v úzké soutěsce okolo řeky Ibar především díky obchodním trasám, které směřovaly z území dnešního Sandžaku a centrálního Srbska do Kosova. První informace o městě a jeho významu pocházejí z 11. století. Poprvé je připomínáno v souvislosti s pohraničními střety mezi středověkým Srbskem a Byzantskou říší.
Ve Zvečanské pevnosti měli své královské sídlo Nemanjićové.
Rozvoj moderního města umožnila výstavba průmyslového komplexu Trepča. Díky tomu se tak město rozšířilo až ke Kosovské Mitrovici a sousedním vesnicím Donje Korilje a Veliko Rudare. Od roku 1926 až do začátku druhé světové války (v roce 1941) se zde také nacházela anglická čtvrť, kde žili odborníci, kteří průmyslový komplex řídili. V roce 1933 byla v Trepči otevřena škola. Po skončení války a příchodu komunistů k moci byl podnik Trepča znárodněn a Britové odešli. V roce 1953 byl vybudován ve městě Dělnický dům s kinem a tanečním sálem. Později zde vznikl i hotel, poliklinika, pošta a bazén. Větší investice do infrastruktury města však skončily na začátku 70. let, kdy se celé jugoslávské hospodářství ocitlo v krizi.
Město Zvečan vzniklo nedaleko místní pevnosti, ze které zůstaly pouze trosky. Rozvíjelo se v úzké soutěsce okolo řeky Ibar především díky obchodním trasám, které směřovaly z území dnešního Sandžaku a centrálního Srbska do Kosova. První informace o městě a jeho významu pocházejí z 11. století. Poprvé je připomínáno v souvislosti s pohraničními střety mezi středověkým Srbskem a Byzantskou říší.
Ve Zvečanské pevnosti měli své královské sídlo Nemanjićové.
Rozvoj moderního města umožnila výstavba průmyslového komplexu Trepča. Díky tomu se tak město rozšířilo až ke Kosovské Mitrovici a sousedním vesnicím Donje Korilje a Veliko Rudare. Od roku 1926 až do začátku druhé světové války (v roce 1941) se zde také nacházela anglická čtvrť, kde žili odborníci, kteří průmyslový komplex řídili. V roce 1933 byla v Trepči otevřena škola. Po skončení války a příchodu komunistů k moci byl podnik Trepča znárodněn a Britové odešli. V roce 1953 byl vybudován ve městě Dělnický dům s kinem a tanečním sálem. Později zde vznikl i hotel, poliklinika, pošta a bazén. Větší investice do infrastruktury města však skončily na začátku 70. let, kdy se celé jugoslávské hospodářství ocitlo v krizi.
Mapa - Zvečan
Mapa
Státní území - Kosovo
![]() |
![]() |
Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |