Mapa - Šuša (Shusha)

Šuša (Shusha)
Šuša (, Šuši, ) je město v Ázerbájdžánu, v oblasti Náhorní Karabach na Kavkaze. Město má přezdívku Perla Karabachu, případně karabašský Jeruzalém.

Podle většiny zdrojů byla Šuša založena roku 1752 chánem Panahem Alim, zakladatelem Karabašského chanátu. Podle arménských zdrojů v těchto místech již v raném středověku stála arménská osada a pevnost. Od poloviny 18. století do roku 1822 byla Šuša sídelním městem Karabašského chanátu, po ruské expanzi na Kavkaz, kdy bylo území chanátu začleněno do Ruského impéria a chanát jako takový zrušen, byla Šuša hlavním městem provincie Karabach (1822–1840) a poté okresním městem Jelizavetpolské gubernie (1840–1923).

Na přelomu 19. a 20. století měla Šuša kolem 25 000 obyvatel a byla jedním z největších a nejvýznamnějších měst a kulturních center v Zakavkazsku. Během 20. a 21. století se však město stalo opakovaně místem těžkých střetů mezi arménskou a muslimskou/ázerbájdžánskou populací. Město se stalo dějištěm opakovaných pogromů, jak Arménů vůči Ázerbájdžáncům, tak Ázerbájdžánců vůči Arménům, i místem těžkých bojů během válek v Karabachu (1988–1994 a 2020). Střídavě byli z města vyháněni Arméni i Ázerbájdžánci, podle toho, kdo zrovna město kontroloval, takže populace silně fluktuovala. Rozsáhlé části města byly zničeny. Význam Šuše poklesl a na místě administrativního centra Karabachu jí vystřídal Stěpanakert.

Po druhé válce v Náhorním Karabachu (2020) je Šuša pod kontrolou Ázerbájdžánu, pod který administrativně spadá již od dob rozpadu Sovětského svazu (ovšem mezi lety 1992 a 2020 byla de facto pod kontrolou neuznané Republiky Arcach).

V Šuše se nalézají jak arménské, tak ázerbájdžánské kulturní památky. Šuša je spojena s hudebními tradicemi ázerbájdžánského lidu. Město je domovem jedné z předních škol mughamu, tradičního ázerbájdžánského žánru vokálního a instrumentálního umění. Východoarménská verze čtyř evangelií (Bible svatá) byla dokončena v roce 1830 právě v Šuše a teprve poté byla vydána v Moskvě. Šuša se také proslavila zdejšími ručně tkanými koberci.

Šuša znamená „sklo“ a vzniklo odvozením od perského slova slova Shīsha (sklo). V minulosti se město také nazývalo Panahabad (tedy Panahovo Město), což bylo k poctě Panah Ali Chána, zakladatele Karabašského chanátu.

Vládce Bardy pozval Panah Ali Chán k návštěvě města, vyrazil s ním na lov do nedalekých hor a lesů. Chána fascinovala místní příroda a měl prohlásit: ''„Jak úžasné místo, jak čistý a průhledný vzduch, jako by byl ze skla (ázerbájdžánsky şüşə). Zde by bylo krásné založit nádherné město“.'' A tak se stalo a bylo založeno nové karabašské město, pojmenované Šuša. V roce 1834 tuto verzi o původu názvu města citoval ve svých poznámkách ruský spisovatel a vojenský historik Platon Zubov.

Podle arménských zdrojů, Šuša může být odvozeno z karabašského nářečí arménštiny od slova šoš/šuš (arménsky: շոշ/շուշ) znamenající „výhonek“ nebo „mladý strom“. Existují písemné prameny, že v 15. století existovala osada označovaná jako Šušu, podle arménských historiků je to právě dnešní Šuša.

 
Mapa - Šuša (Shusha)
Mapa
Google - Mapa - Šuša
Google
Google Earth - Mapa - Šuša
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Šuša
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Šuša
OpenStreetMap
Mapa - Šuša - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Šuša - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Šuša - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Šuša - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Šuša - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Šuša - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Šuša - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Šuša - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Šuša - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Šuša - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Ázerbájdžán
Ázerbájdžánská vlajka
Ázerbájdžán, plným názvem Ázerbájdžánská republika, je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu.

Je situován v jihozápadní Asii; podle některých názorů na vedení hranice mezi Evropou a Asií může být řazen mezi evropské země. Na východě je ohraničen Kaspickým mořem, na severu sousedí s ruskou republikou Dagestán (284 km), na severozápadě s Gruzií (322 km), na západě s Arménií (787 km) a na jihu s Íránem (611 km). Ázerbájdžánská exkláva Nachičevan navíc sdílí 9 km hranice s Tureckem. Ázerbájdžán nemá přístup k otevřenému moři, pouze ke Kaspickému moři. Země má podle odhadu z roku 2021 více než 10 milionů obyvatel.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
AZN Ázerbájdžánský manat (Azerbaijani manat) ₼ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HY Arménština (Armenian language)
RU Ruština (Russian language)
AZ Ázerbájdžánština (Azerbaijani language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Arménie 
  •  Gruzie 
  •  Turecko 
  •  Írán 
  •  Rusko