Mapa - Žytomyrská oblast (Zhytomyrska Oblast)

Žytomyrská oblast (Zhytomyrska Oblast)
Žytomyrská oblast (někdy též, Žytomyrščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se na severu střední části země při hranicích s Běloruskem a tvoří východní část historického území Volyně. Oblast byla ustavena 22. září 1937. Hlavním městem je Žytomyr, další větší města jsou Berdyčiv, Korosteň a Novohrad-Volynskyj.

Celá oblast leží v povodí Dněpr. Řeka Sluč ústí do Horyně, Uborť, Už a Slovečna do Pripjati, Teteriv (protékající Žytomyrem) a Irpiň pak ústí přímo do Kyjevské přehrady na Dněpru.

Na počátku roku 2022 byla severovýchodní část oblasti obsazena vojsky Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu, které zaútočily přes běloruskou hranici. Začátkem dubna 2022 byla oblast po stažení ruských vojsk opět osvobozena ukrajinskou armádou.

Žije zde přibližně 1,18 milionů obyvatel. Oblast má nejvýraznější polskou menšinu na Ukrajině (3,5 %).Oblast je spjatá také s Volyňskými Čechy, kteří se však až na malé výjimky vrátili do vlasti.

Žytomyrská oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 1,179 milionů osob žilo ve městech 703,2 tisíc lidí (59,6 %), zatímco na venkově jen 475,8 tisíc lidí (40,4 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti. Za rok 2021 se narodilo 8 544 živě narozených dětí, zemřelo však 23 679, z nichž 69 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 36 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 16 463 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 8,1 ‰.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 90,3 % Ukrajinců, 5 % Rusů a 3,5 % Poláků. 93 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 6,6 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.

 
Mapa - Žytomyrská oblast (Zhytomyrska Oblast)
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko