Arménský dram

Arménský dram
֏
Arménský dram je zákonné platidlo zakavkazského státu Arménie. Kromě Arménie používá tuto měnu i republika Arcach, což je celosvětově nikým neuznaný de facto nezávislý stát na území sousedního Ázerbájdžánu, který odmítá používat ázerbájdžánský manat. Arcach má provázané a přátelské vztahy s Arménií.

ISO 4217 kód dramu je AMD. Jedna setina dramu se nazývá luma. Pro svoji nízkou kupní hodnotu se však v oběhu žádné lumové mince nevyskytují. Do roku 1991 byla Arménie svazovou republikou SSSR a používala měnu Sovětského svazu - rubl. Sovětský rubl byl zákonným platidlem nezávislé Arménie až do 12. listopadu 1993, kdy byl dram zaveden.

Kurz k 10.4.2017: 1 EUR = 514,09 AMD

Nominální hodnoty mincí jsou 10, 20, 50, 100, 200 a 500 dramů.

Státní území
  • Arménie
    Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku. Podle některých definic hranice mezi Evropou a Asií je součástí Evropy, nicméně podle obecně přijímaných patří do Asie. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).

    Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.